Konference: 2008 13. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii a 3.ročník pro NLZP
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Doporučené diagnostické algoritmy v případě podezření na lokální recidivu či diseminaci karcinomu prsu, léčba recidivujícího a disseminovaného ca prsu, biologická terapie, indikace
Číslo abstraktu: 007
Autoři: Doc. MUDr. Pavel Strnad, CSc.; prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.; MUDr. Hana Stankušová, CSc.; prof. Ing. Kyra Michalová, DrSc.; Z. Moravcová
Vyhodnocení efektivity biopsie sentinelové uzliny v případech výrazné regrese lokálně pokročilých karcinomů prsu po aplikaci neoadjuvantní chemoterapie. Velmi dobrá nádorová regrese u mladých žen a některé údaje z literatury nás vedly k pokusu o lymfatické mapování i v těchto nestandardních situacích.
Soubor a metodika
Vyhodnotili jsme 31 případů lokálně pokročilých
karcinomů prsu z období 2006 a 2007. Průměrný věk žen souboru byl
47,9 let, věkové rozmezí 29-77 let. Zastoupení určitých věkových
skupin je zobrazeno v grafu 1. V tomto souboru žen dominují ženy
mladé, čtyři případy byly karcinomy prsu u žen v souvislosti s
těhotenstvím.
Graf 1
Procentuelní zastoupení jednotlivých věkových skupin v souboru žen
s lokálně pokročilým karcinomem prsu
Po verifikaci karcinomu a upřesnění stagingu
onemocnění byla primární léčebnou modalitou chemoterapie,
nejčastěji kombinace AC, FAC event. s Taxany nebo Herceptinem.
Délka chemoterapie se pohybovala od 4 cyklů do 9 měsíců kombinované
léčby. Za dobrou regresi nádoru bylo považováno vymizení regionální
lymfadenopatie a adekvátní regrese lokální (klinické vyšetření,
zobrazovací metody).
Průměrná velikost nádoru po neoadjuvantní
chemoterapii byla 13,9 mm s rozmezím mezi 0 až 50 mm.
Graf 2 uvádí zastoupení nádorů podle velikosti
(pT).
Graf 2
Procentuelní zastoupení nádorů podle velikosti
(pT) ve skupině žen po neoadjuvantní chemoterapii
Metodika biopsie sentinelové uzliny
Použili jsme standardní metodiku subdermální
nebo subareolární aplikace 0,3ml 20 MBq Senti-Scintu většinou ve
dvoudenním protokolu. U nehmatných lézí byla použita metodika ROLL
nebo lokalizační drát. Po disekci sentinelové uzliny následovala
exenterace axily a histopatologické vyšetření všech získaných
lymfatických uzlin.
Výsledky
V 17 případech (55%) jsme zaznamenali postižení
lymfatických uzlin nádorem. Frekvence postižení lymfatických uzlin
podle velikosti nádoru je uvedena v grafu 3.
Graf 3
Frekvence postižení lymfatických uzlin podle velikosti nádoru po
neoadjuvantní chemoterapii
Výsledky biopsie sentinelové uzliny
Z celkového počtu 31 biopsií jsme měli selhání
detekce sentinelové uzliny v osmi případech (26%) a falešnou
negativitu sentinelové uzliny ve 4 případech (24%). Celkové
procento neúspěchu biopsie v celém souboru bylo 39%. Postižení
regionálních uzlin nádorem jsme pozorovali i v polovině případů, ve
kterých již nebylo možné ani histologicky nádor v prsu
prokázat.
Závěr
I přes pozoruhodnou regresi velikosti primárního
nádoru a regionální lymfadenopatie perzistuje ve vysokém procentu
případů postižení těchto uzlin nádorem. Toto postižení nelze běžným
neinvazivním vyšetřením detekovat a biopsie sentinelové uzliny též
nedává spolehlivou předpověď. I přes sporadické úspěchy
lymfatického mapování je v těchto případech indikována pečlivá
disekce axily.
Na základě našich nálezů se domníváme, že léze
lymfatické drenáže pokročilým karcinomem prsu je trvalá. Ani
případy s dokonalou regresí tumoru nejsou indikovány k
radionavigované chirurgii axily.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR č. NR 8874-3
Datum přednesení příspěvku: 18. 1. 2008