Význam radiofrekvenční ablace při léčbě jaterních metastáz kolerektálního karcinomu.

Úvod
Jaterní metastázy tvoří 90% všech maligních nádorů jater. Samostatnou skupinou mezi nimi jsou jaterní metastázy kolorektálního karcinomu (KRK), a to z několika důvodů. Jednak tvoří významný podíl z celkového počtu metastáz a jednak mají poměrně dobrou prognózu léčby. Synchronní metastázy u KRK se vyskytují přibližně u 20% nemocných a u stejně velkého procenta pacientů je jaterní postižení odhaleno v dalším průběhu onemocnění. Zda se jedná o primárně objektivně nerozpoznatelné synchronní mikrometastázy nebo zda došlo k metastazování v dalším průběhu nemoci, není jednoznačně prokázáno.
Onkologická chirurgická léčba jaterních metastáz stále uznává jako jediný radikální postup resekční výkon. Další možnou alternativou léčení, i když ne onkologicky radikální, je vysokofrekvenční ablace. Principem této metody je využití vysokofrekvenčního proudu, který se v cílové tkáni převádí na Jouleovo teplo. Dochází tak k destrukci buněčných membrán a denaturaci bílkovin, což vede k likvidaci nádorových buněk. Elektrodou, případně několika elektrodami, lze destruovat ložisko s průměrem až 5 cm a tento postup lze několikrát opakovat podle umístění a tvaru metastáz.
Metoda

Prospektivní vyhodnocení klinického materiálu.

Výsledky
Během čtyřletého období, od ledna 2003 do prosince 2006, jsme na chirurgické klinice FN Olomouc operovali celkem 88 nemocných s metastázami kolorektálního karcinomu. Z toho 51 (58%) mužů a 37 (42%) žen s průměrným věkem 63 roků. U 59 (67%) nemocných jsme provedli radikální resekci s respektováním minimálně centimetrového lemu intaktní jaterní tkáně. Kombinaci resekce a destrukce jaterních metastáz radiofrekvenční technikou podstoupilo 15 (17%) nemocných. Tento postup byl u 3 nemocných doplněn zavedením port katetru cestou arteria gastroduodenalis. Samostatnou radiofrekvenční ablaci jsme léčili 14 (16%) nemocných. I v tomto případě byl zaveden 4x port katetr. K úmrtí do 30 dnů po operaci nedošlo ani v jednom případě. Dva nemocní zemřeli v delším časovém odstupu (6-8 týdnů) a příčinou smrti bylo jaterní selhání po rozšířené pravostranné hemihepatektomii. U resekčních výkonů, včetně resekcí spojených s vysokofrekvenční ablací, jsme celkem zaznamenali 7 (9%) komplikací. Z toho třikrát absces v ráně, třikrát perihepatickou kolekci (řešené cílenou drenáží za kontroly CT), jedenkrát pooperač-ní krvácení, které bylo zvládnuté konzervativně. Jedinou komplikací u výkonů s radiofrekvenční ablací byl absces v operační ráně. Neoadjuvantní chemoterapie byla indikována u všech pacientů se synchronní metastázou, kteří následně podstoupili operační výkon. Adjuvantní chemoterapii standardně indikovali onkologové po všech výkonech, kde byl zachován dostatečně velký objem jaterního parenchymu.

Závěr
Radiofrekvenční ablace patří dnes mezi všeobecně uznávané techniky léčby jaterních metastáz. Indikací jsou ložiska, která nejsou vhodná pro resekční výkon. A to buď pro četnost a uložení anebo se jedná o nemocné, u kterých komorbidita kontraindikuje rozsáhlý výkon. Radiofrekvenční ablaci lze provést perkutánním přístupem, navigovaně laparoskopicky a otevřenou chirurgickou cestou. S oblibou je radiofrekvenční ablace kombinována s resekčními výkony tam, kde jsou postiženy oba laloky jaterní. Tato metoda je zatížena minimem komplikací a pohybuje se na hranici paliativního a radikálního výkonu.