Význam mikrosatelitní instability u pacientů s kolorektálním karcinomem.

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 236p

Autoři: Mgr. Andrea Benedíková; MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; doc. MUDr. Kamil Vysloužil, CSc.; MUDr.Mgr. Pavel Skalický, Ph.D.; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; Věra Růžková; Mgr. Lenka Radová, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Úvod

Mikrosatelitní nestabilita (MSI) je způsobena selháním DNA opravných mechanismů (MMR), které za normálních podmínek opravují chyby vzniklé při replikaci DNA. Inaktivace některých genů MMR, např. hMLH1, hMSH2, hMSH6 a hPMS2 vyústí v MSI. Původně byla MSI popsána v souvislosti se zárodečnou mutací MMR genů v rodinách s hereditárním nepolypozním karcinomem kolorekta (HNPCC, Lynchův syndrom), avšak u sporadických karcinomů kolorekta je MSI nejčastěji způsobena hypermetylací promotoru hMLH1 a vyskytuje se často i u jiných karcinomů. MSI se vyskytuje asi u 10-15 % všech kolorektál-ních karcinomů a jelikož ovlivňuje prognózu onemocnění je analýza MSI důležitým nástrojem v klinickém výzkumu a molekulární diagnostice nádorových onemocnění. Pacienti s kolorektálním karcinomem s vysokou mírou MSI mají lepší prognózu v porovnání s pacienty s mikrosatelitně stabilním (MSS) tumorem (Thibodeau, Science 2003) a to i přes skutečnost, že MSI tumory jsou rezistentní na režimy obsahující 5-FU (Ribic, NEJM 2003). MSI je definována jako změna délky mikrosatelitů, která je způsobena insercí nebo delecí repetitivních sekvencí v tumoru v porovnání s délkou mikrosatelitů ve zdravé tkání u téhož jedince. V lidském genomu existují stovky tisíc mikrosateltiních lokusů, pro vyšetření MSI se od roku 1998 používá referenční „Bet-hesda panel" 5 mikrosatelitů (Boland, Can Res, 1998).


Metody

Na přítomnost MSI byly vyšetřeny vzorky tumorů a kostních dření získaných od 180 pacientů operovaných v letech 20042006 na I. chirurgické klinice FN a LF UP Olomouc pro kolorektální karcinom. Ze vzorků tumorů a kostní dřeně téhož pacienta byla pomocí DNease kitu (Qiagen) izolována DNA, jejíž koncentrace byla stanovena přístrojem Nanodrop ND 1000. K amplifi-kaci mikrosatelitů byly využity dvě duplexní PCR (jedna pro vyšetření lokusů BAT25 a D2S123; druhá pro APC a MFd15) a jedna PCR pro vyšetření lokusu BAT26. Samotná analýza MSI byla provedena label-free elektroforézou na přístroji Agilent 2100 Bioanalyzer kitem Agilent DNA 1000. Následně byly vyhodnoceny výsledné elektroforeogramy PCR produktů pěti specifických mikrosatelitů z tumoru a kostní dřeně téhož pacienta. Při nestabilitě ve více než jednom lokusu byl nález hodnocen jako vysoká MSI (MSI-H), při nestabilitě v jednom lokusu jako nízká MSI (MSI-L) a při stabilitě ve všech lokusech jako MSS.


Výsledky

Předběžné výsledky potvrzují relativně nenáročné stanovení MSI metodou lab-on-chip elektroforézy na přístroji Agilent 2100 Bioanalyzer. V posteru budou prezentovány výsledky analýz MSI u více než 180 pacientů s kolorektálním karcinomem, korelace výsledků s klinicko-patologickými charakteristikami onemocnění a s parametry přežití.


Závěr

Analýza MSI u pacientů s karcinomem kolorekta poskytuje ošetřujícím onkologům v současné době tři typy informací. Za prvé identifikuje pacienty, kteří nemají benefit z chemoterapie založené na 5-FU. Za druhé identifikuje pacienty s celkově delším přežitím. A za třetí zaměří pozornost lékaře na případný hereditární charakter onemocnění se všemi konsekvencemi v rodině pacienta.




Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZCR NR/7804-5 a MPO 1H-PK/45.

Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010