Konference: 2007 12. ročník odborného sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné nádory prsu
Téma: III. Chirurgie
Číslo abstraktu: 014
Autoři: Doc. MUDr. Pavel Strnad, CSc.; MUDr. Hana Stankušová, CSc.; MUDr. Anna Zuntová (-2007), CSc.; prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.; prof. Ing. Kyra Michalová, DrSc.; MUDr. Jiří Chod (1969-); prof. MUDr. Michael Halaška, Ph.D.
Úvod
Stav regionálních lymfatických uzlin je jedním z nejdůležitějších
prognostických faktorů karcinomu prsu a významnou měrou rozhoduje o
typu další systémové léčby. Absence postižení lymfatické uzliny
nádorem je významným prognosticky příznivým faktorem. Přesto,
existují zprávy o přibližně až 15% frekvenci recidiv (v jakékoli
lokalizaci) u žen s negativitou lymfatických uzlin, které se
objevily v průběhu prvních pěti let od primární léčby. Vzhledem k
těmto recidivám byla provedena řada retrospektivních studií, která
nalezla v původně negativních lymfatických uzlinách přítomnost
mikrometastáz, jejichž frekvence kolísala od 9
do 30%. Za mikrometastázu v uzlině je považováno nádorové depozitum
menší než 0,2 mm. Takovéto depozitum nelze rutinním
histopatologickým vyšetřením detekovat a spekuluje se o tom, že
tyto případy budou zřejmě spojeny s vyšším rizikem recidivy a budou
tedy nepříznivým prognostickým faktorem. Zatím však není konsensus
o vlivu mikrometastáz na prognózu nemoci. Existují i práce o
absenci nepříznivého vlivu mikrometastáz při velikosti primárního
tumoru do 1 cm.
Soubor a metodika
V souboru 234 žen u kterých jsme provedli detekci sentinelové
uzliny nebylo nalezeno jejich postižení nádorem ve 162 případech
(69,2%). Tyto ženy byly léčeny jako „node“ negativní a z tohoto
souboru byla vybrána první série 56 karcinomů prsu ve stadiu pT1a-c
v období let 2000-2003. Průměrný věk žen byl 55,8 let (30-74 let).
Získáno a zpracováno bylo 86 sentinelových uzlin. V roce 2006 byl
vyhodnocen klinický stav žen tohoto souboru.
Metodika histopatologického vyšetření
Sentinelové uzliny poslané k peroperačnímu vyšetření byly rozděleny
na dvě poloviny tak, aby se při prokrajování dostaly do řezu v
největším rozměru. Z poloviny uzliny zmrazené v tekutém dusíku byl
odkrojen řez pro peroperační vyšetření. Zmrazený bloček po
odkrojení řezů byl opět rozmražen a spolu s druhou polovinou uzliny
fixován v 10% pufrovaném formolu 24 hodin a dále zpracován
parafinovou metodou. Z parafinových bločků jsme připravili řezy
barvené hematoxylinem-eozínem pro rutinní bioptické vyšetření. V
rámci grantového projektu vyhledávání mikrometastáz byly parafínové
bločky dále prokrájeny v intervalu 0,2 mm a vyšetřeny
imunohistochemicky: polyklonálními protilátkami Cytokeratin large
spectrum (Immunotech) , Anti-Human Cytokeratin AE1/AE3 (DAKO),
monoklonální protilátkou Anti -Human Cytokeratin - Clone MNF 116
(DAKO) a monoklonální protilátkou Anti-Human Epithelial Membrane
Antigen (EMA)(DAKO). Reakce byly vizualizovány za použití DAB
(diaminobenzidin) (FLUKA).
VýsledkyV souboru 56 žen s karcinomem prsu byly
nalezeny mikrometastázy v deseti případech (17,9%). Velikost
primárního nádoru v případech nálezu mikrometastáz se pohybovala od
6 do 20 mm, průměrná velikost tumoru byla 13,5 mm. Při porovnání s
klinickým průběhem nemoci v listopadu 2006 jsme nezjistili úmrtí a
nalezli pouze 2 recidivy – vzdálené metastázy ve skeletu. První
byla 35letá pacientka s recidivou v axile a metastázou v Th páteři
rok od chirurgického výkonu. Dodatečným prokrájením byla nalezena
mikrometastáza v sentinelové uzlině. Druhá recidiva byla u 55leté
ženy, kde i sériovým zpracováním byla potvrzena negativita
sentinelové uzliny. Na základě těchto předběžných výsledků můžeme
přinejmenším pochybovat o rizikovém vlivu mikrometastáz u nádorů ve
stadiu T1 i když délka sledování je krátká. Mikrometastázy v
lymfatické uzlině je však nutno posuzovat v kontextu s dalšími
parametry primárního nádoru, s věkem pacientky a jinými cestami
nádorové invaze. Průkaz mikrometastáz bývá vyšší po předcházejícím
invazivním zákroku (core-cut), eventuelně po otevřené biopsii
tumoru, není to však důkaz jejich invazivity a schopnosti přežít v
imunologicky nepříznivém prostředí lymfatické uzliny. Je však
zapotřebí dalších studií k potvrzení našich předpokladů.
Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZ ČR č.
NR/8874-3
Pavel Strnad
V Úvalu 84
150 06 Praha 6
Datum přednesení příspěvku: 19. 1. 2007