VÝZNAM LYMFOSCINTIGRAFIE V DIAGNOSTICE LYMFEDÉMU V ONKOLOGII

Lymfedém je chronické, progredující, prakticky celoživotní onemocnění podmíněné patologickými změnami na mízním řečišti. Tyto jsou buď primární (vrozená lymfangiodysplázie) nebo sekundární, mající původ mimo mízní systém. V této skupině dominuje sekundární lymfedém v důsledku radikálních onko-chirurgických resekčních výkonů s následnou radioterapií. Diagnostika lymfedému se opírá o (a) základní klinické vyšetření (anamnéza, inspekce a palpace, interní vyšetření a (b) doplňující, především zobrazovací vyšetření, mezi nimiž má dominantní význam lymfoscintigrafie (LSG), dále UZ, MRI, CT aj. Lymfoscintigrafie (LSG) spočívá v subkutánní aplikaci radionuklidu (99Tc) na makromolekulárním nosiči (lidský albumin) do 1. meziprstní řasy končetiny či určité oblasti těla a následném vyhodnocení kvantitativních i kvalitativních (morfologických) parametrů transportu radionuklidu mízním řečištěm a jeho kumulace v mízních uzlinách gamakamerou. LSG se v onkologické praxi uplatňuje v diagnostice sekundárního lymfedému u „rizikových" pacientů po radikální léčbě. Není vyšetřením obligatorním, ale doplňujícím, nádstavbovým, a to v případech, nepřináší-li základní klinické vyšetření jednoznačný nález lymfostázy. Umož­ňuje objektivizaci, kvantitavní i kvalitativní zhodnocení poruchy mízní drenáže, posouzení její klinické významnosti a včasné zahájení racionální léčby. Cenné doplňující informace přináší např. nejen u nemocných po mastektomii, revizi axily a následné radioterapii, ale především u nemocných po radikální hysterektomii, cystektomii, prostatektomii, po exscizi melanomu a regionálních uzlin aj. Autor prezentuje obrazovou dokumentaci. LSG nachází nezastupitelné uplat­nění v experimentální lymfologii a posuzování efektivity jednotlivých léčebných postupů v komplexní dekongestivní terapii.