Význam genotypizace jednonukleotidových polymorfismů genů ERCC1, ERCC2, XRCC1, XRCC3, CCND1 a MDR1 pro předpověď léčebné odpovědi a hematologické toxicity chemoterapie nemalobuněčného karcinomu plic.

Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: V. Monitorování a predikce v onkologii

Číslo abstraktu: 039

Autoři: prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; MUDr. František Brůha; MUDr. Radka Bittenglová; MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.; RNDr. Lucie Benešová, Ph.D.; R. Slováčková; J. Šampalík; RNDr. Ing. František Šefrna; RNDr. Marek Minárik, Ph.D.

Úvod
Jednonukleotidové polymorfismy (SNP) genů opravujících poškození DNA mají význam pro predikci léčebné odpovědi u nemalobuněčných karcinomů plic, karcinom hlavy a krku, pokročilých karcinomů mléčné žlázy a kolorektálních karcinomů. Polymorfismy gen pro MDR1 a CCND1 mají dle některých zpráv rovněž význam pro předpověď léčebné odpovědi a krevní toxicity. Cílem naší studie tyto posoudit význam SNP, jejich variant a kombinací pro předpověď účinnosti a krevní toxicity různých kombinací cytostatik u NSCLC.

Materiál a metodika
SNP byly vyšetřovány z DNA izolované z periferní krve nemocných s použitím cysling-gradient kapilární elektroforézy a standardní DNA sekvenací produkce PCR. Vyšetřovali jsme ERCC1 Asn118Asn (CT), ERCC2-1 Lys751Gln (AC), ERCC2-2 Asp312Asn (GA), XRCC1 Arg399Gln (GA), CCND1 A870G, MDR-1 C3435T a XRCC3 Thr241Met (CT). V našem souboru nemocných byli nemocní s ověřeným NSCLC léčení v roce 2006 chemoterapií, u kterých byla vyhodnocena léčebná odpověď
i krevní toxicita určité chemoterapie. Kategorizace pacientů byla podle toho, zda dostávali cisplatinu nebo karboplatinu, druhé dělení, bez ohledu na užitý platinový derivát, podle toho, zda dostávali gemcitabin, nebo taxany/vinorelbin.

Výsledky
Vyhodnotili jsme 80 nemocných, 57 mužů, 23 žen, průměrného věku 59,9 let, věkové rozmezí 27 – 78 let. Typy nádorů – epidermoidní karcinom 38 pacientů, adenokarcinom u 33, anaplastický u 7, smíšený u jednoho a blíže neurčený u jednoho pacienta. Tři nemocní měli stádium nemoci IIB, pět st. IIIA, 36 st. IIIB a 36 st. IV.
Frekvence léčebných odpovědí na kombinace obsahující cisplatin nebo karboplatin se statisticky významně nelišily, nebyly zjištěny rozdíly v odpovědi ani mezi schematy obsahujícími gemcitabin nebo taxany/vinorelbin. Krevní toxicita byla významně nižší u kombinací obsahující taxany/vinorelbin.
Léčebné odpovědi se vyskytly častěji u nemocných s projevy leukotoxicity ve srovnání s pacienty s polékovými anemiemi a nebo trombocytopeniemi. Jako statisticky významné prediktory léčebné odpovědi se prokázaly některé varianty genu ERCC1, XRCC1, XRCC3, MDR-1 a CCND1 a prediktory polékové krevní toxicity se ukázaly některé varianty genu MDR-1.

Závěr
Jednonukleotidové polymorfismy genů opravujících poškození DNA chemoterapií a geny pro MDR-1 a CCND1 mohou u nemocných s nemalobuněčnými karcinomy plic sloužit jako prediktory účinné chemoterapie. Mohou přispět k volbě mezi schematy obsahujícími cisplatinu nebo karboplatinu, a mezi schematy obsahujícími gemcitabin nebo taxany/vinorelbin. Variace genů pro MDR-1 mohou pomoci předpovědět hematologickou toxicitu.

Podporováno grantem IGA MZ 9087-3

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2007