VÝZNAM ADJUVANTNÍ CHEMOTERAPIE U NEMALOBUNĚČNÉHO KARCINOMU PLIC

Operace časných fází nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) je optimálním řešením s výhledem na vyléčení, nicméně více než polovina nemocných má i v této fázi prokazatelné mikrometastázy v krvi nebo jiných orgánech. Cílem adjuvantní chemoterapie je zničení mikrometastáz, prodloužení času bez známek nemoci a prodloužení celkového přežívání nemocných. Používání chemoterapie po radikální operaci je běžným postupem u solidních nádorů, u NSCLC začalo být reálné po vyhodnocení britské metaanalýzy v roce 1995. V letech 2003– 2006 byly publikované tzv. velké adjuvantní studie, které ramdomizovaně hodnotily použití chemoterapie s platinovým preparátem v kombinaci u NSCLC. Metaanalýza LACE hodnotící studie s cisplatinou ukázala relativní benefit přežívání 11 % a absolutní benefit 4 %. Benefit byl prokázán u stadií II a IIIA. Toxické reakce ale nebyly zanedbatelné. Mimo jiné proto bylo uvažováno o použití karboplatiny. S karboplatinou v kombinaci s paclitaxelem byla provedena jedna větší studie fáze III. Na rozdíl od ostatních „velkých adjuvantních studií“ byli zařazení pacienti ve stadiu I a II. Ve čtyřletém sledování byl zjištěn benefit přežívání, který ale nebyl potvrzen v delším sledování. Post hoc analýza ukázala benefi t u nádorů velikosti od 4 cm. U nemocných ve stadiích II a III obdobná studie neexistuje a výsledky s cisplatinou na základě uvedeného souboru nelze srovnávat. Lze však srovnat toleranci podaných režimů. U paclitaxelu s karboplatinou bylo dosaženo dobré dávkové intenzity, nikdo nezemřel v souvislosti s chemoterapií a plánované čtyři cykly dokončilo 85 % nemocných. Byly provedeny další studie s karboplatinou, které ukazovaly dobrou toleranci a efekt léčby. V ČR probíhají multicentrické studie s podáváním karboplatiny nebo cisplatiny v kombinaci s perorálním vinorelbinem. V adjuvantní léčbě se zkouší také biologicky cílená léčba. První studie přinesly velmi rozpačité výsledky, ale probíhají další studie s gefitinibem, erolitinibem a bevacizumabem. Zastaveny byly studie s podáním vakcín (MAGE A3) po provedení resekce. Diskuze se vedou o prognostických a prediktivních faktorech. Potenciální prediktivní biomarkery jsou BRCA1 mRNA, ERCC1, RRMI a tymidylát syntáza, pro biologicky cílenou léčbu pak EGFR a KRAS mutace. Závěrem lze konstatovat, že adjuvantní chemoterapie u operabilního NSCLC je považována za standardní postup, chybí však kritéria personalizace.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT/ 13569.