Vývoj epidemiologických ukazatelů plicní rakoviny v České republice

Plicní karcinom (BCA) zůstává po mnoho let jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů v České republice. Incidence u mužů sice od poloviny 90. let mírně poklesla avšak stále je jednou z nejvyšších v Evropě i ve světě. U žen dochází teprve v posledních letech k poklesu růstu incidence. V tomto sdělení bychom rádi popsali vývoj i současný stav nejdůležitějších epidemiologických ukazatelů tohoto onemocnění.

Z nedávno získaných údajů o úmrtnosti na BCA v letech 1940 až 2003 ze Státního zdravotního ústavu vyplývá, že se počet mužů a žen zemřelých na toto onemocnění v ČR v tomto období zvýšil cca 10x. Viz tab. 1

Vývoj incidence BCA v ČR (n/100 000) od roku 1970 do roku 2003 ukazuje tab. 2

Z tabulky vyplývá, že vrchol incidence byl u mužů v 90´letech (1996 = 102,3), u žen byla zatím nejvyšší incidence v roce 2002 (26,9). Pro lepší představu uvedeme i absolutní počty diagnostikovaných. V roce 2003 to bylo 4 589 mužů a 1397 žen. Pokud se blíže podíváme na incidenci dle věkových skupin pro rok 2003 , je zřejmé, že u mužů se BCA diagnostikuje nejvíce ve věku 70 -74 let (798 mužů), u žen ve věku 75-79 let (249 žen).

Ve věku pod 60 let bylo diagnostikováno v roce 2003 z celkového počtu 4 589 nemocných mužů 1298 = 28,2 %.

Mezi ženami bylo diagnostikováno toto onemocnění pod 60 let u 403 nemocných z celkového počtu 1397, což je u 28,8 %.

Podobné jsou i údaje o úmrtnosti pro rok 2003. Z nemocných mužů umírá pod 60 let 1072 což je 25,4 % z celkového počtu zemřelých. U žen zemře pod 60 let na dgn BCA 325 nemocných což je 24,2 % ze všech žen s BCA.

O současné úrovni diagnostiky a léčby nás rovněž informují data v ročence Novotvary 2003 vydané UZISem ČR.

Ze všech nově diagnostikovaných nemocných mužů v ČR (4589) bylo histologicky verifikováno 72 %, nejvíce v Plzeňském kraji 90 %. Včasnost diagnostiky byla hodnocena u 4076 nemocných. Z nich bylo do 3 týdnů diagnostikováno 62,6 %, nad 6 týdnů 10,6 %.

Stadia, ve kterých byli nemocní diagnostikováni, byla hodnocena u 3428. Z nich bylo v I. stadiu TNM diagnostikováno 398 (11,6 %), ve druhém TNM stadiu bylo 293 (8,5 %) ve III. TNM stadiu bylo 1106 (32,2 %) a ve IV. stadiu TNM bylo nejvíc nemocných, 1631 (47,7 %).

Chirurgickou léčbu (exstirpaci či radikální odstranění nádoru) mělo 10,8 % nemocných mužů, radioterapii (RT) 21,8 %, chemoterapii (CHT) 32,1 %, neléčeno bylo 44,5 %, nejvíce v kraji Praha.

Podobné údaje pro ženy jsou následující: Z celkem 1397 nově diagnostikovaných bylo verifikováno 69 % , nejvíce v kraji Olomouc, 86,7 %.Včasnost diagnostiky byla hodnocena u 1193 nemocných žen. Do 3 týdnů bylo diagnostikováno 61 %, nad 6 týdnů 12,2 %. Stadia TNM byla stanovena u 994 žen. V I. stadiu TNM bylo diagnostikováno 10,3 %, v II. stadiu TNM 6,9 %, ve III. stadiu TNM 27 % a ve IV. stadiu 55,8 %.

Chirurgickou léčbu (exstirpaci či radikální odstranění nádoru) podstoupilo 10,1 % nemocných žen, radioterapii mělo 18,5 %, CHT 31,1 %, neléčeno bylo 47,1 %.
Pětileté přežívání nemocných z let 1994 -1998 bylo u mužů 6,3 % a 9,3 % u žen pro všechna stadia TNM.

Histologické typy BCA se v ČR mění jen málo, jak vyplývá z následující tabulky 3 zahrnující údaje jak pro celou ČR, tak ze dvou klinických pracovišť z posledních let. Lze pozorovat mírný pokles epidermoidního typu BCA a nárůst adenokarcinomu.

Nakonec si dovolím zkopírovat mapu ČR se zakreslenými údaji o incidenci plicních tumorů. Je zřejmé, že jich ubývá od západu na východ. Zda je to vliv jiných kuřáckých zvyků nebo jiných faktorů např. úroveň radiace , způsoby výživy, vlivy prostředí či jiné by si jistě vyžádalo další studium.

Pokud srovnáme starší údaje s výše uvedenými vidíme, že se situace nelepší přes veškerou dosavadní snahu. BCA je i nadále nejčastěji smrtícím nádorem u mužů a třetím nejčastějí smrtícím nádorem u žen (za kolorektálním ca a karcinomem prsu).

Na BCA umírá v ČR stále téměř 5 600 osob, mění se poměr muži ženy od dříve uváděných 10 : 1 k současnému poměru 3 : 1. Nedaří se zvýšit počty diagnostikovaných nemocných v časnějších TNM stadiích – např. v roce 1980 bylo v I. a II. stadiu diagnostikováno 39,4 % mužů a 27,87 % žen, v roce 1996 to bylo jen 16,7 % mužů a 15,1 % žen. V posledním hodnoceném roce 2003 lze pozorovat lehké zlepšení, kdy se I. a II. stadium TNM diagnostikovalo u 20,1 % nemocných mužů a 17,2 % žen s BCA.

Jako příznivý trend lepší úrovně diagnostiky lze hodnotit i vyšší procento verifikovaných BCA v roce 2003 u 72 % mužů a 69 % žen než bylo v roce 1980 kdy byl BCA verifikován u 63 % nemocných bez rozdílu pohlaví. I v procentu osob diagnostikovaných za více než 6 týdnů dochází k příznivému posunu ve prospěch dříve diagnostikovaných. V roce 1980 byl BCA diagnostikován za více než 6 týdnů u 26 % nemocných, v roce 2003 „jen“ u 10,6 % mužů a 12,2 % žen.

Vývoj ukazatelů léčby se mění jen málo. Pozitivní je, že oproti 9,3 % operovaným mužů z let 1980 jich dnes podstoupí tuto léčbu 10,8 %, u žen se procento operovaných změnilo méně, z 9,4 % na 10,1 %. Indikací radioterapie (RT) jak se zdá během uplynulých 26 let ubývá. Oproti 26 % mužů a 19 % žen podstoupivších RT v roce 1980 je jich v roce 2003 21,8 % a 18,5 % . Naopak přibylo procento nemocných léčených chemoterapií. V roce 1980 to bylo 17,8 % mužů a 18,4 % žen, v roce 2003 je to 32,1 % mužů a 31,1 % žen.

Jak se zdá hlavním důvodem změn v epidemiologických ukazatelích BCA jsou měnící se kuřácké zvyky, důkladnější diagnostika (narůstající počty CT, PET aj) i zlepšené možnosti CHT a operativy. K zásadnímu obratu může vést další rozšíření nejúčinnějších léčebných modalit (kombinace CHT a operace, nové účinné léky i další studium biologické léčby nádorů) a prosazení screeningových metod (low dose spiral CT v kombinaci s autofluorescenční bronchoskopií u rizikových skupin určených dle genetických rizik, biomarkerů, profesionální zátěže, kuřáctví a spirometrie) do včasného vyhledávání operabilních forem BCA.