VÝVOJ CHIRURGICKÝCH VÝKONŮ V AXILE

Disekce axily byla po dlouhé roky prováděna jako součást chirurgického léčení karcinomu prsu. Byla významným prognostickým faktorem a spolu s prevencí regionálních recidiv vedla k nastavení a kontrole léčby. Léčebný efekt disekce axily byl zpochybňován. Pouze u stavů s metastázami v uzlině v počtu od jedné do tří uzlin byl disekci přisuzován velmi limitovaný kurativní efekt. Disekce axily je velmi radikální výkon, který je provázen významnými komplikacemi, které snižují kvalitu života pacientek, zvláště když se jedná o lymfedém. Zásadní změnou ve výkonech v axile byla biopsie sentinelové uzliny (SLN), která radikálně změnila rozsah výkonů v axile. Bezpečnost SLN byla potvrzena studií NSABP B-32. Vyšetření sentinelové uzliny přineslo množství nových nálezů, což dřívější systém hodnocení velkého množství uzlin v takové míře neumožňoval (ITC, mikrometastázy). V těchto případech následovaly disekce, od kterých na základě konference v St. Galen v roce 2011 bylo upuštěno. Další studie The American College of Surgeon Oncology Group Z0011 omezila disekci axily i v případě dvou makrometastáz. Studie Z1071 upravila disekci axily po neoadjuvantní chemoterapii. V obou případech došlo k dalšímu poklesu počtu disekcí axily. Za 20 let došlo k významnému omezení radikálního výkonu v axile a je tak možné chirurgickou terapii velmi individualizovat.