Využití PET při diagnóze karcinomu plic

Na začátku 20. století byl bronchogenní karcinom vzácným onemocněním. V současnosti je celosvětově nejčastěji se vyskytujícím nádorovým onemocněním a také nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor. Jeho incidence má trvale vzestupný trend, což platí především pro ženy.

I v České republice zaujímá karcinom plic dlouhodobě dominantní postavení. U mužů je na první místě mezi nádory postiženými lokalizacemi a představuje zhruba ¼ až 1/5 všech malignit. U žen incidence pomalu narůstá.

Hlavním rizikovým faktorem pro vznik bronchogenního karcinomu je kouření. Tímto vztahem se zabývaly epidemiologické studie, které udávají, že zhruba ¾ případů souvisí právě s kouřením. Mezi rizikové faktory můžeme zařadit i faktory vnějšího prostředí, jako jsou ionizující záření a některé chemické látky. Dále je to také nesprávná životospráva, nadměrná konzumace alkoholu a stres.

Prevenci před vznikem karcinomu plic můžeme rozdělit na primární a sekundární. Primární prevence spočívá v omezení všech vnějších faktorů podílejících se na vzniku nádoru (kouření, profesionální faktory, ekologické faktory). Do sekundární prevence zahrnujeme vyhledávací metody, například RTG vyšetření, a to zejména u rizikových skupin obyvatelstva.

Obecně o nádorech můžeme říct, že vznikají v případech, kdy dělení buněk a růst tkání probíhají nekontrolovatelně. Podle způsobu růstu rozlišujeme nádory na benigní a maligní. Benigní neboli nezhoubný nádor je poměrně dobře ohraničený, může působit obtíže svým zvětšením, tlakem na okolí, ale nedochází k jeho rozšíření na vzdálená místa. Maligní neboli zhoubný nádor může prorůstat do okolních tkání. Zhoubné nádorové buňky mohou být krevním proudem nebo lymfatickým systémem roznášeny do vzdálených míst v lidském těle, kde pak vznikají metastázy.

Bronchogenní karcinomy lze rozdělit na nemalobuněčné karcinomy, které představují zhruba 75% diagnostikovaných nádorů a malobuněčné, představující zbývajících 25%.

Nemalobuněčný bronchogenní karcinom představuje 3 základních histologické typy:

• spinocelulární karcinom
• 
  
• adenokarcinom
• 
  
• velkobuněčný karcinom

Charakteristickou vlastností malobuněčných karcinomů je rychlý růst s tendencí zakládat vzdálené metastázy, což je důvodem omezených chirurgických možností léčby. Ale je senzitivní k chemoterapii a radioterapii. Obtížná bývá léčba recidiv.

Obě základní skupiny bronchogenních karcinomů se od sebe liší svými biologickými vlastnostmi a rozdílnou reakcí na specifickou léčbu.

Plicní karcinom může metastazovat do kteréhokoliv orgánu, nejčastěji do mozku, kostí a kostní dřeně, jater, ledvin a nadledvin.

Diagnostika

V rámci diagnostiky a stagingu zaujímá PET důležité místo spolu s radiodiagnostickými metodami, jako prostý snímek plic, CT nebo MR, dále se provádí klinické a laboratorní vyšetření, včetně histologie, spirometrie, bronchoskopie.

Mezi nesporné výhody PET vyšetření patří:

• časná detekce
• 
  
• odlišení tkání změněných léčebnými postupy jako jsou chemoterapie, radioterapie od aktivního tumoru
• 
  
• velký rozsah vyšetřované oblasti, jenž zaujímá oblast od uší až po horní třetinu stehen a tím možnost zjistit přítomnost vzdálených metastáz
• 
  
• možnost kvalitativního hodnocení odpovědi na léčbu, která je však podmíněna dostatečným časovým odstupem. Např. po chemoterapii se doporučuje časový odstup 4–6 týdnů.

Využití PET

• diferenciální diagnostika (odlišení maligní a benigní léze). Je všeobecně známo, že PET je pro diferenciální diagnostiku solitárních plicních lézí neobyčejně přínosná. Negativní nález s vysokou pravděpodobností svědčí pro benigní lézi, pozitivní nález může kromě neoplazie představovat i fokální zánětlivé změny a je třeba jej dále specifikovat.
• 
  
• průkaz recidiv, kde je tato metoda považována za velmi přínosnou
• 
  
• kontrola terapie - v individuálních případech využíváme PET k monitorování efektu chemoterapie
• 
  
• staging - PET má význam zejména pro detekci metastatických uzlin v mediastinu, u lokálně limitovaných nádorů k posouzení operability, k upřesnění nitrohrudního rozsahu onemocnění před plánovanou radikální resekcí primárního tumoru.

Závěr

Zvýšená konzumpce glukózy správně určí biologickou povahu tumoru (odliší maligní lézi od benigní) v 94% případů. Postižení lymfatických uzlin lépe charakterizuje zvýšená kumulace glukózy než jejich velikost. Velký potenciál PET vyšetření je v odhalení vzdálených metastáz.

Vědci pokračují ve studiu příčin karcinomu plic a bádají jak zabránit jeho vzniku. Už dnes ale víme, že nejlepší způsob jak zabránit vzniku karcinomu plic je přestat kouřit anebo nikdy nezačít!

V rámci přednášky budu prezentovat i obrazovou dokumentaci týkající se jednotlivých stádií onemocnění karcinomu plic.