Využití parametrické ošetřovatelské dokumentace v řízení rizik ošetřovatelské péče.

Úvod

V důsledku rychlého rozvoje informačních technologií nastal i v ošetřovatelské praxi přirozený a postupný přechod k elektronické podobě dokumentování dat v ošetřovatelství.

Ve spolupráci s odborníky zabývajícími se informačními technologiemi byla v Masarykově onkologickém ústavu vyvinuta první softwarová verze parametrické ošetřovatelské dokumentace zaměřené na řízení rizik v ošetřovatelské péči.

Cíl

Cílem je vytypovaná rizika v ošetřovatelství identifikovat, vyhodnocovat a řešit potencionální nebo aktuální rizika tak, aby došlo k minimalizaci závažnosti dopadu na samotného pacienta a tím byla zajištěna bezpečná péče.

Metodika

Parametrická ošetřovatelská dokumentace je samostatným modulem nemocničního informačního systému (NIS). Strukturovaná data jsou zadávaná ve flexibilních formulářích uživatelsky přístupných z klinických modulů NIS.

Parametrická dokumentace umožňuje záznam ošetřovatelských, anamnestických a dalších údajů na základě kterých se automaticky stanovují rizika v oblasti výživy, pádů, dekubitů, žilních vstupů, močových katétrů, soběstačnosti, bolesti, vzniku agrese, plánovaného propuštění pacientů a dalších. Ošetřovatelský plán se automaticky vygeneruje na základě získaných údajů a upozorní na rizika, která se automaticky stanoví. Na základě těchto informací se vytvoří plán ošetřovatelské péče, který odpovídá reálným procesům při práci ošetřujícího personálu.

Výsledky – přínos

Kompletní systém parametrické ošetřovatelské dokumentace v Masarykově onkologickém ústavu je v současné době v reálném provozu v části zařízení a postupně se implementuje na všechna lůžková oddělení MOÚ. Přesto můžeme konstatovat, že zavedením elektronické ošetřovatelské dokumentace došlo k:

• zpřehlednění a usnadnění přenosu validních dat mezi jednotlivými pracovními týmy,
• 
  
• k zajištění parametrických dat, která mohou být využita pro ošetřovatelský výzkum,
• 
  
• k vytvoření jasnějších a přesnějších podkladů pro možná právní jednání,
• 
  
• k redukci chybovosti a pracnosti při dokumentování stavu pacienta a k vyloučení duplicit,
• 
  
• k umožnění monitoringu a zjištění rizik v oblasti výživy, pádů, dekubitů, žilních vstupů, močových katétrů, soběstačnosti, bolesti včetně plánovaného propouštění pacientů a dalších oblastech péče a tím dochází k plánování, organizování a řízení komplexního programu aktivit nemocných tak, aby bylo možné identifikovat, vyhodnotit a napravit rizika, která mohou vést k poškození či zranění pacientů.