Využití metody StripAssay k prediktivní detekci mutace B-raf v kodónech 600/601 u maligního melanomu

Maligní melanom je zhoubný novotvar s celosvětově výrazně vzrůstající incidencí, který je odvozen od pigmentových buněk derivovaných z neurální lišty.

V rámci prediktivní patologie a s rozvojem personalizované medicíny se otevírají i nové možnosti terapie. U maligního melanomu lze sledovat několik biomarkerů. Jako jeden z nejvýznamnějších se jeví  gen BRAF. Gen BRAF je lokalizován v chromozomálním regionu 7q34, skládá se z 18 exonů a délka transkribované mRNA je 2478 bp. Aktivující mutace tohoto protoonkogenu se objevují u mnoha maligních nádorů, včetně melanomu, u kterého se vyskytují asi ve 40 % připadů. U benigních melanocytarních lézí se tato mutace vyskytuje zcela běžně. Ke většině mutací dochází na kodonu 600/601, z toho v 60 % se jedná o mutaci V600E. Ovšem i minoritní mutace, jako jsou mutace V600G, K,R, D,M a K 601E (mutace V600A se u melanomů neobjevuje), mají prediktivní význam. Do námi prezentované pilotní studie bylo zařazeno 10 pacientů s histologicky ověřenou diagnózou maligního melanomu. Z této testované skupiny bylo 9 vzorků validních (90 %) a jeden nevalidní (10 %). Pomocí kitu StripAssay Braf 600/601 (ViennaLab; Pentagene) jsme detekovali jednak nejčastější mutaci V600E, ale i 7 dalších mutací (V600A, G,K, R,D, M a K 601E). Byla použita robotická hybridizace pomocí Robotics Bee20 a vyhodnocení bylo provedeno prostřednictvím StripAssay Evaluatoru Verse 2.6.

Z 9 validních vzorků byla ve 3 případech detekována mutace, dvakrát V600E a jednou V600K. U ostatních případů byl detekován WT.

Přesná frekvence výskytu minoritních mutací genu BRAF u maligního melanomu není doposud známa, jejich výskyt má však prediktivní význam a pro nasazení biologické léčby (Cetuximab, Panitumumab, Vemurafenib) je tedy nutné je testovat.