Využití laparoskopické diagnostiky v onkochirurgii a onkologii

S rozvojem laparoskopické techniky operování a stále se zvyšujícím počtem takto operovaných nemocných, roste i význam laparoskopické diagnostiky u operovaných s malignitami v dutině břišní.

Každou laparoskopickou operaci zahajujeme explorací dutiny břišní, která nám potvrdí nebo vyloučí generalizaci malignity. Při laparoskopii využíváme aspekci při polohování nemocného, omezeně palpaci, sonografické vyšetření a cílené peroperační bioptické vyšetření. Velmi výhodné spojení laparoskopie s peroperační ultrasonografií nám umožňuje verifikovat ložiskové leze jater již od 3-5 mm, lokalizovat vlastní i dceřinný nádor a zhodnotit stav uzlin v dané lokalitě.

Precizní peroperační vyšetření s využitím laparoskopu nám poskytne další cenné informace, jež potvrdí předoperačně stanovený postup, nebo zcela změní strategii nebo techniku operace. Například při zjištěné generalizaci malignity neindikujeme pro pacienta zatěžující výkon resekční, ale volíme některý z paliativních výkonů.

Při komplikované identifikaci nádoru na trávicím traktu využíváme peroperačně endoskopických metod. Snesení objemného malignizovaného polypu pod laparoskopickou kontrolou vyloučí možnost nepoznané perforace a při pooperačně vyloučené infiltraci do stopky může být polypektomie definitivním řešením.

Laparoskopie pomáhá i při hodnocení operability nádoru, zde je pak nutná značná zkušenost operatéra. Ten by při nejednoznačném nálezu neměl váhat s konverzí.

Významnou roli hraje laparoskopická diagnostika i při časných a pozdních reoperací u malignit. Často se můžeme vyhnout zatěžujícím laparotomiím u nemocných oslabených nádorovým onemocněním.

Laparoskopická diagnostika má jako každá metoda své přednosti, úskalí a hranice. Pro nemocného je rozhodující správné a přesné stanovení diagnózy a adekvátní léčebný postup. Laparoskopická či otevřená diagnostika není v tomto ohledu prioritní.