Využití intravenózních portkatetrů v onkologii, retrospektivní analýza pacientů se zavedeným intravenozním portem na KOC České Budějovice v ondobí 1.1.2007-31.12.2010

Úvod:

V posledních několika letech dochází trvale k nárůstu počtu pacientů s onkologickým onemocněním. Sou­časně dochází i k rozšiřování možností onkologické léčby. Při předpokladu dlouhodobého podávání chemo­terapie je nutné mít zajištěný dostatečný žilní přístup. Mnoho pacientů má však periferní žilní přístup insuficientní, ať již primárně či sekundárně po předchozích aplikacích chemoterapie. Velkým přínosem pro parenterální aplikaci léčiv je možnost implantace intravenozních portkatetrů k centrální žíle. Dnes je již indikace k zavedení portu standardem při plánování dlouhodobé onkologické léčby.

Implantace portu:

Implantace probíhá v celkové nebo dnes již častěji v lokální anestezii. Port se skládá z plastové komůrky a polyuretanového či silikového kateru, je implantován do podkoží, nejčastější přístup na našem chirurgickém oddělení je cestou vena subclavia sinistra. Výkon trvá 20-30 minut nenastanou-li komplikace, na sále je dále proveden RTG snímek plic ke kontrole polohy portu a k vyloučení iatrogenního pneumothoraxu. Poloha hrotu portkatetru by měla být na rozhraní horní duté žíly a pravé srdeční síně. Po výkonu je do portu aplikována heparinová zátka, aby nedocházelo k neprůchodnosti systému z důvodu vytvoření trombu. Dle standardů KOC podáváme roztok heparinu (1 ml heparinu + 9 ml fyziologického roztoku). Pacient je vybaven PORT knížkou, kde jsou zaznamenávány kontroly a proplachy portkatetru.

Indikace k zavedení intravenozního portu je předpoklad dlouhodobé, minimální tři měsíce trvající, onkolo­gické léčby (chemoterapie, biologická léčba, podpůrná terapie, možnost opakovaných krevních odběrů...).

Kontraindikace zavedení

1. absolutní: DIC, sepse, intolerance materiálu portu
2. relativní: trombocytopenie, monstrózní obezita, psychická intolerance cizího tělesa v těle, nespolupráce pacienta.

Zásady manipulace s portkatetrem

Při aplikacích léčiv a odběrech krve z portu je nutno vždy postupovat asepticky. Používají se speciáln jehly se zkoseným hrotem, tzv. Huberovy jehly, které nepoškozují povrch silikonové membrány. Siliková membrána portu umožňuje 1000-2000 vpichů. Jehlu zavádíme kolmo ke kůži, po zavedení jehly je nutné aspirovat cca 5 ml krve s obsahem heparinové zátky, poté provedeme proplach fyziologickým roztokem a můžeme aplikovat připravenou medikaci.

Po ukončení aplikace léčiva či po ukončení odběru je opět aplikována heparinová zátka dle standardů oddělení. Při vytahování jehly je nutno přidržovat port a současně aplikovat heparinovou zátku. Pokud není port dále využíván, provádíme pravidelné proplachy v odstupu 6-8 týdnů.

Komplikace spojené se zavedením portu:

Perioperační: v souvislosti se zavedením vodícího drátu možnost vzniku srdeční arytmie, pneumothoraxu, krvácení s poraněním velkých cév a srdce, hemothoraxu, vzduchové embolie, špatné polohy katetru.

Časné: fraktura a embolizace kateru, hluboká žilní tromboza, neprůchodnost portu, uskřinutí mezi klíčkem a 1. žebrem- the pinch off sign, infekční komplikace.

Pozdní: infekce, hematom, serom, dekubitus, migrace a rotace portu, dislokace kateru, neprůchodnost portu na podkladě trombozy.

Retrospektivní analýza pacientů se zavedeným intravenozním portem na KOC České Budějovice v období 1. 1. 2007-31. 12. 2010:

Za poslední 4 roky (2007-2010) bylo zavedeno celkem 256 intravenozních portů, viz graf 1. Pokles počtu zavedených portů v roce 2010 je spojen s možností implantace portu ve spádových nemocnicích.

Prakticky všichni pacienti byli indikováni k zavedení intravenozního portu z důvodu podávání chemoterapie a biologické léčby. Největší procento pacientů bylo s diagnózou kolorektálního karcinomu a maligního lymfomu (viz graf 2).

Komplikace spojené se zavedením portu:

Komplikace byly pozorovány celkem u 16 pacientů z celkového počtu 256 za 4 roky.

Závěr:

Zavedení intravenozních portů je velkým přínosem pro onkologické pacienty, u kterých je plánována dlouhodobá onkologická léčba, ať již paliativní, kurativní či jen podpůrná. Zlepšuje celkový komfort pacienta, odpádá traumatizace pacienta opakovanými krevními odběry a aplikacemi léčby do periferních žil.

Správná erudice ošetřujícího personálu a compliance pacienta je předpokladem pro zachování dlouhodobé životnosti portu a pro včasné rozpoznání možných komplikací.

Literatura:

1. Obecná onkologie a podpůrná léčba, Adam Z., Vorlíček J., Koptíková J., 2003 Klinická a radiačná onkológia, Jurga L. M. a kol., 2010
2. Klinická onkologie, Klener P., 2002
3. Medicína pro praxi 2009, Intravenozní implantabilní porty v hematoonkologii, Labudíková M., Hubáček J., Jablunková A., Lišková J.
4. Bolest 2006, Implantabilní intravenozní porty, Fricová J., Stříteský M. Fotodokumentace KOC České Budějovice