Využití esenciálních olejů a aromaterapie v paliativní péči

   Esenciální oleje a aromaterapii řadíme mezi komplementární (doplňkovou) léčbu. V Americe či Velké Británii je tato léčba značně populární. V naší zemi si teprve své místo hledá. Vůně může vyvolat živé vzpomínky. Například vůně vanilky mi může připomenout vánoční atmosféru z dětství. Kromě těchto vzpomínek však vůně může iniciovat kaskádu fyziologických reakcí, které ovlivní celé naše tělo i emocionální prožívání.

   Laici mají tendenci se domnívat, že aromaterapie je vše, co voní. Ano, není aromaterapie bez esenciálních olejů, ale můžeme mít esenciální oleje bez aromaterapie. Rozdíl je v záměru. Například do řady šamponů jsou tyto oleje přidávány. O aromaterapii v pravém slova smyslu by však šlo pouze tehdy, pokud bychom do šamponu přidali nějaký esenciální olej z důvodu stimulace růstu vlasů nebo zmírnění bolesti pokožky hlavy.

   Esenciální oleje využívali již staří Egypťané. Po dobytí Egypta Řeky chtěl Alexandr Veliký získat recepty na užití esenciálních olejů. Kněží mu však záměrně předali pouze neúplné recepty. Ještě později křesťanští kněží aromaterapii zakázali jako dílo ďábla. V současné době obliba aromaterapie stoupá. Například bylo zjištěno, že lidé dělají méně chyb, pokud vdechují citronovou vůni. V Japonsku proto používají aromaterapii jako prostředek zvyšování pracovní výkonnosti zaměstnanců. V New Yorku zase klesla agresivita pasažérů metra poté, co vozy byly provoněny příjemnou vůní jídla. A eukalyptový olej udržuje pozornost ridičů kamionů stejně spolehlivě jako kofein.

   Esenciální oleje jsou vysoce koncentrované. Z rostlin jsou získávány pomocí parních destilací. K přípravě jedné kapky oleje je potřeba obrovské množství surového materiálu. Například k výrobě jednoho kilogramu růžového oleje je třeba zpracovat 2 000 kilogramů růží. Esenciální oleje jsou vysoce komplexní látky, jeden olej obsahuje 100–400 komponent. Vzhledem k vysokým nákladům na zpracování je řada esencí vyráběna uměle, ovšem tyto esence nemají stejný účinek na lidský organizmus a řada z nich může vyvolat i těžké alergické reakce.

   Pravé esenciální oleje využíváme dvěma způsoby. Buď je můžeme inhalovat, nebo natírat na kůži. Inhalací máme několik způsobů. Můžeme olej dát do zvlhčovače vzduchu, nakapat pár kapek oleje do misky s vodou, na kapesníček, na okraj svíčky a podobně. Při aplikaci olejů na kůži je potřeba jejich zředění. Můžeme k tomu použít různé masti, krémy či emulze.

   Využití aromaterapie je široké. Při psychoaromaterapii je cílem působení nervový systém. Ten můžeme stimulovat nebo naopak tlumit. V léčebné aromaterapii využíváme esenciální oleje k léčbě onemocnění. Esenciální oleje pomáhají například v boji proti infekcím, podporují hojení, zvyšují imunitu, podporují krevní oběh a trávení a ovlivňují hormonální hladiny.

   V paliativní péči je kladen důraz zejména na mírnění bolesti. Jak lze tedy aromaterapii využít při léčbě bolesti? Léčba bolesti probíhá obvykle formou vtírání esenciálních olejů v různých nosičích do kůže. Bolest snižují esenciální oleje různými způsoby. Znecitlivěním – například hřebíček, heřmánek, kadidlo, levandule nebo citronová tráva tlumí bolest snížením citlivosti nervových zakončení. Snížením zánětlivé reakce organizmu tlumí bolest olej z majoránky, jalovce nebo tea tree olej. Zvýšeným prokrvením a prohřátím bolestivé oblasti tlumí bolest olej z vavřínu, skořice, zázvoru nebo černého pepře. Vnímání bolestivých signálů přímo v mozku ovlivňuje zase olej z břízy.

   Konkrétní využití aromaterapie při léčbě patří do rukou odborníka, protože esenciální oleje mohou zdravotní stav i zhoršit. Například levandulový olej, který je využíván pro celkové zklidnění organizmu a navození spánku, zároveň zvyšuje krevní tlak, a je proto kontraindikován u hypertoniků.