Výsledky léčby nádorů mozku mladistvých protokoly CCG A 9961 a SJMB 3/97 na klinice Dětské hematologie a onkologie v Praze.

Cíle
Autoři přehledně informují o léčbě nádorů mozku u mladistvých pacientů. Hodnotí úč innost a použ itelnost dvou léčebných protokolů určených zejména pro embryonální nádory mozku standardního (CCG A 9961) a vysokého (SJMB 3/97) stupně rizika. Protokol CCG A 9961 zahrnuje operaci, radioterapii kraniospinální osy v celkové dávce 25 Gy s boostem na místo primárního nádoru do celkové dávky 55 Gy klasickou frakcionací s konkomitantně podávaným vincristinem. Následuje chemoterapie kombinací vincristin, lomustin, cisplatina v 8 cyklech. V protokolu SJMB 3/97 po operaci následuje stimulace a separace periferních hematopoetických progenitorových buněk, radioterapie kraniospinální osy v celkové dávce 30,6 Gy s boostem na místo primárního nádoru do celkové dávky 55,8 Gy klasickou frakcionací také s konkomitantně podávaným vincristinem a submyeloablativní chemoterapie (vinkristin, cisplatina, cyklofosfamid) s podporou autologních periferních hematopoetických progenitorových buně k.

Metody
V letech 1998 – 2005 byl na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. LF a FN v Praze Motole diagnostikován nádor mozku u 299 dětí. Padesát sedm pacientů splňovalo kriteria k zařazení do léčebných protokolů pro embryolnální nádory standardního (CCG A 9961) nebo vysokého (SJMB 3/97) rizika. Z nich jsme do této práce začlenili 21 (13 + 8) mladistvých (s mediánem věku 12,1 roku (10 – 17,3), resp. 13,6 roku (10,1-17,6). Statistické hodnocení věkové kategorie 14-18 let by vzhledem k malému počtu pacientů bylo obtížné a velmi ovlivněné chybou malých čísel.
Součástí práce je přehled stanovených histologických diagnóz, autoři podrobně informují o lokalizacích nádorů, klinickém stadiu, radikalitě chirurgického výkonu a biologických znacích jednotlivých typů nádorů.

Výsledky a závěry
Autoři přehledně a statisticky shrnují léčebné výsledky a míru toxicity použitých léčebných protokolů u mladistvých pacientů s nádorem mozku u v závislosti na stupni radikality chirurgického výkonu a biologických znacích jednotlivých nádorů.
Základními prognostickými faktory nádorů mozku u dětí jsou kompletní resekce nádoru, lokalizované onemocnění, nepřítomnost leptomeningeálních metastáz a diploidní poč et kopií onkogenu c-myc (zejména u nádorů embryonálního původu). Naše zkušenost potvrzuje dobrou použ itelnost obou léčebných režimů a navzdory vysoké, ale zvládnutelné toxicitě navíc i slibné léčebné výsledky.
V souč asné době je EFS pacientů léčených protokolem SJMB 397 (n=8) 87,5%, EFS pacientů léčených protokol CCGA9961 (n=13) je 75%. OS u obou skupin pacientů je 100% – nikdo z pacientů nezemřel.

Práce vznikla s podporou MZO 00064203/6712 a 00064203/6503.