VÝSKYT ZÁRODEČNÝCH MUTACÍ BRCA1 A BRCA2 GENU V KONSEKUTIVNÍ KOHORTĚ PACIENTEK S TRIPLE-NEGATIVNÍM KARCINOMEM PRSU LÉČENÝCH V MOÚ

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Zhoubné nádory prsu

Téma: VI. Nádory prsu

Číslo abstraktu: 205

Autoři: MUDr. Jiří Navrátil, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; MUDr. Marie Navrátilová, Ph.D.; RNDr. Eva Macháčková, Ph.D.; MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; RNDr. Bc. Iveta Selingerová, Ph.D.; Doc.MUDr. Lenka Foretová , Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Východiska:

Triple-negativní karcinom prsu (TNBC) je v klinické praxi charakterizován chyběním exprese alfa-estrogenových, progesteronových a HER2 receptorů. V populaci českých žen tvoří 15 % karcinomů prsu, vyskytuje se spíše v mladším věku a vyznačuje se agresivním biologickým chováním a horší prognózou. Výskyt tohoto typu nádoru je častější u dědičných forem karcinomu prsu s nálezem patogenních mutací v BRCA1 genu. Cílem našeho sdělení je statisticky vyhodnotit výskyt zárodečných mutací v BRCA1 a BRCA2 genu u pacientek s triple-negativním karcinomem prsu léčených v MOÚ v letech 2005–2009.

Soubor pacientů a metody:

V letech 2005–2009 bylo v MOÚ léčeno 348 pacientek s TNBC, u 134 (38,5 %) bylo provedeno genetické testování mutačního stavu BRCA1 a BRCA2 genu na základě splnění indikačních kritérií ke genetickému testování podle osobní a rodinné anamnézy a u dalších 27 (7,8 %) pacientek, které nesplňovaly indikační kritéria (věk nad 50 let, negativní rodinná anamnéza), bylo doplněno vyšetření BRCA1 (nikoliv i BRCA2) genu v rámci výzkumného projektu.

Výsledky:

V testovaném souboru pacientek bylo detekováno 61 patogenních mutací BRCA1 genu (37,9 %), 3 mutace tohoto genu s neznámým klinickým významem (1,9 %), 7 patogenních mutací v BRCA2 genu (5,2 %) a 3 mutace tohoto genu s neznámým klinickým významem (2,2 %). Zajímavý byl pohled na výskyt patogenních mutací BRCA1 genu v podskupinách pacientek rozdělených podle věku v době  diagnózy karcinomu prsu. Pacientky s TNBC diagnostikovaným do 35 let tvořily 9,8 % z celého souboru (34 ze 348), ve věku 36–50 let 27,9 %, 51–60 let 24,1 %, 61–70 let 24,4 % a nad 71 let 13,8 %. Ve skupině do 35 let bylo 31 pacientek vyšetřeno na BRCA1 mutaci (91,2 %) a patogenní mutace BRCA1 genu byla detekována u 18 z nich (52,9 %). Ve skupině 35–50 let, 51–60 let, 61–70 let a nad 70 let bylo vyšetřeno celkem 67,0 %, 39,3 %, 30,6 % a 12,5 % pacientek a patogenní mutace byla zjištěna u 29,9 %, 10,7 %, 4,7 % a 2,1 % pacientek. Ve skupině pacientek s TNBC  diagnostikovaným mezi 51 a 60 lety byla 1/ 3 vyšetření provedena v rámci výzkumu, tj. u pacientek bez pozi tivní rodinné anamnézy. Pouze u 1 z 11 takto vyšetřených pacientek byla zachycena patogenní mutace v BRCA1 genu.

Závěr:

Z výše uvedených údajů vyplývá vysoká pravděpodobnost potvrzení dědičné formy nádoru prsu u žen s TNBC, a to především tehdy, pokud první výskyt nádoru prsu nastal do 50 let věku ženy a/ nebo v případě výskytu jiné BRCA-asociované malignity u této pacientky a/ nebo při její pozitivní rodinné anamnéze. Stávající indikační kritéria k testování mutačního stavu genů BRCA1 a BRCA2 tak dobře identifikují skupiny pacientek s TNBC s prevalencí výskytu zárodečné patogenní BRCA1 nad 10 %.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805), IGA MZ ČR č. NT/14599.

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014