Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 229p
Autoři: Eva Nakládalová; Mgr. Kateřina Pilátová; prof. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.
- i zóna prealbuminu a albuminu,
- ii alfa1 globuliny (alfa-lipoprotein, alfa1-acid-glykoprotein, alfa-1-anti-trypsin),
- iii alfa2 globuliny (ceruloplazmin, alfa-2-makroglobulin, haptoglobin),
- iv beta1 globuliny (transferin),
- v beta2 globuliny (C3, fibrinogen)
- vi gama globuliny (imunoglobuliny, CRP).
MIG je krevní bílkovina, která vzniká z klonu lymfoidně-plazmatických buněk bez zřetelné protilátkové funkce. Často se jedná o maligní klon buněk B-lymfocytární řady. Přítomnost MIG je typická pro mnohočetný myelom, pro Waldenströmovu makroglobulinémii a vyskytuje se nepravidelně také u ostatních hematonkologických malignit B-lymfocytárního původu. Za premaligní stav se považuje tzv. MGUS (monoclonal gammopathy of undetermined significance), monoklonální gamapatie nejasného významu, která je definována sérovou koncentrací MIG pod 30 g/l, absencí lytických kostních lézí, anémie, hyperkalcémie nebo renální insuficience spojené proliferací plazmatických buněk [1,2].
Na Oddělení laboratorní medicíny Masarykova onkologického ústavu v Brně jsme od května 2006 provedli elektroforézu u 7015 klientů ambulance preventivní onkologie. Monoklonální imunoglobulin byl zachycen u 73 pacientů tj. u 1,04%. Přičemž u podstatné většiny (89%) nových záchytů MIG byla stanovena hladina pod 10 g/l. Z celkového počtu provedených elektroforéz byl výskyt MIG u 0,42% (30) žen a 0,61% (43) mužů. U osob mladších 40 let byl záchyt MIG u 0,41%, ve věku 40-49 let 0,49%, ve věku 50-59 let 1,23%, ve věkové kategorii 60-69 1,83% a ve věku 70 a více let 2,40%.
V našich podmínkách byl zachycen monoklonální imunoglobulin u 1% vyšetřovaných a pravděpodobnost výskytu narůstá s věkem. Všechny případy MGUS je třeba monitorovat a to nezávisle na věku vyšetřovaného v době záchytu. Faktory zvyšujícími riziko progrese do malignity jsou monoklonální imunoglobuliny typu IgM a IgA a koncentrace MIG v době diagnózy [3].
Literatura:
- Kyle RA. Monoclonal gammopathy of undetermined significance: natural history in 241 cases. Am J Med 1978;64:814-26.
- Idem. ‘Benign’ monoclonal gammopathy — after 20 to 35 years of follow-up. Mayo Clin Proc 1993;68:26-36.
- Kyle RA, et al. A long-termu study of prognosis in monoclonal gammopathy of undetermined significance. N Engl J med 2002;346:564-569.
Datum přednesení příspěvku: 21. 4. 2011