VÝSKYT KOSTNÍCH KOMPLIKACÍ UROONKOLOGICKÝCH MALIGNIT

Kostní postižení je u pokročilých nádorů postihujících urogenitální systém velice časté, kostní metastázy jsou typické pro karcinom prostaty, často se vyskytují ale také u metastatického renálního karcinomu či nádorů močového měchýře a testikulárních tumorů. Kostní metastázy, resp. kostní příhody, zhoršují kvalitu života, morbiditu i mortalitu a jejich léčba je mnohdy velmi nákladná. Výskyt kostních příhod výrazně zhoršuje prognózu nemocného. Hodnotíme soubor 163 pacientů s uroonkologickými malignitami s kostním postižením, léčených v Urocentru v posledních 10 letech. Nejčastěji jsme léčili kostní postižení (90 %) u karcinomu prostaty, 16 pacientů mělo kostní mtx již v době diagnózy. U hormonálně senzitivních nádorů jsme zahajovali léčbu podáním klodronátu, u ostatních jsme preferovali zoledronát, později i denosumab podle volby pacienta a jeho léčebného režimu. Rozsah onemocnění jsme hodnotili podle scintigrafi e skeletu a dalších zobrazovacích metod, k monitoraci léčby využíváme hladin 1CTP, event. kalcia a vitaminu D3. Pacienti nepodepsali souhlas se sledováním podle Helsinské deklarace; jedná se o retrospektivní data. Přes podávání látek modifikující kostní metabolizmus (BMA) dochází k progresi rozsahu kostních metastáz. Významným faktorem je u zhoubných nádorů prostaty krátký doubling time PSA (PSA DT < 6 měsíců), u všech rozsah postižení při zahájení léčby BMA. Ovlivnění algického syndromu výlučně BMA je relativně krátkodobé, u 20 % nemocných jsme kromě analgetické léčby využili radioterapii při monooseálním postižení nebo aplikaci 153Samaria při vícečetné generalizaci. U 3 % pacientů jsme indikovali chirurgické řešení ke stabilizaci páteře. U dvou mužů s karcinomem prostaty došlo k lézi míšní a přes další léčbu k paraplegii DK, u obou i s evakuačními problémy močového měchýře. Anémie při karcinomatóze dřeně při mnohočetném postižení dosáhla 38 %, u většiny pacientů s nutností krevních převodů. Hypekalcemii jsme u žádného z pacientů nezjistili. Zařazení přípravků ze skupiny BMA spolu s léčbou základního onemocnění významným způsobem zlepšuje morbiditu a kvalitu života nemocných s kostní generalizací. Kromě analgetického efektu především snížením výskytu kostních komplikací. Podání přípravků ze skupiny BMA příznivě ekonomicky ovlivňuje péči o uroonkologicky nemocné. Jejich vliv na přežití s výjimkou hormonálně senzitivního karcinomu prostaty není prokázaný. Změnu můžeme očekávat se zařazením 223 radia do léčebného algoritmu pacientů s mCRPC (kastračně refrakterní karcinom prostaty), kde podle registrační studie ALSYMPCA jsou zřejmá data pro prodloužení přežití.