VYHODNOCENÍ ONKOLOGICKÉ LÉČBY PILOTNÍHO SOUBORU PACIENTŮ S GLIÁLNÍMI NÁDORY NÍZKÉHO STUPNĚ MOZKU PRO PROJEVY UP-GRADINGU NÁDORU

Východiska:

 Od roku 2011 je sledovaný pilotní soubor sedmi pacientů s nálezem objemového up-gradingu nízkostupňového nádoru mozku v oblastech bez možnosti neurochirurgické intervence, který byl zaléčený chemoradioterapií a adjuvantní chemoterapií s projevy objemové regrese do 73 % v T1 a do 100 % v T2 obraze. Cílem léčby bylo zastavit předpokládanou kancerogenezi nádoru, zlepšit kvalitu života v přítomnosti epileptických obtíží a prodloužit dobu přežití zastavením verze nádoru na vyšší grading malignity. Do souboru bylo zavedeno dalších šest pacientů.

Soubor pacientů a metody:

 Pacienti byli zaléčeni radioterapií dávkou 46–50 Gy v oblasti bezpečnostního lemu při předpokladu high-grade nádoru a 60 Gy do samotného nádoru s potenciací a následně šesti cykly temozolomidu s následnou regresí nebo stabilizací nádoru. U jednoho pacienta po šestém cyklu chemoterapie byly známky perzistence nádoru, jeho léčba chemoterapií pokračovala ve formě maintenance do 21. cyklu postupné regrese nádoru a klinické stabilizace. Nebyla známa přítomnost ko-delece 1p19q.

Výsledky:

Průměrná doba nyní sledovaného pilotního souboru je 22 měsíců (18–41 měsíců), u všech pacientů došlo k regresi a stabilizaci nádorového ložiska. Většině pacientů léčba umožnila návrat do původního zaměstnání minimálně ve formě zkráceného úvazku z důvodu následků toxicity léčby. U jednoho pacienta došlo k relapsu nemoci (ložisko nádoru a metastáza do kontralaterální hemisféry) a jednoho pacienta došlo ke klinické progresi při stabilizaci nádoru. Oba pacienti nepodstoupili adjuvantní chemoterapii z důvodu klinického stavu KI ≤ 70.

Závěr:

 Objem nádoru a uložení nádoru, klinický stav pacienta, věk, biologické faktory nádoru (přítomnost co-delece 1p19q, IDH1,2 a metylace MGMT) a včasný záchyt rizika up-gradingu jsou prognostickými i prediktivními faktory ovlivňujícími předpoklad objemové regrese a stabilizace nádorového onemocnění mozku s rizikem postupu do vyššího stupně malignity. Soubor pacientů je nadále sledovaný s připravovaným hodnocením míry poškození kognitivních funkcí v důsledku toxicity léčby. Díky vyhodnocení faktorů ovlivňujících prognostiku, predikci odpovědi a riziko toxicity v závislosti na náběru dat molekulárně biologických faktorů nádoru bude možné upravit strategii a taktiku léčby u nádorů mozku nízkého stupně s rizikem up-gradingu do vyššího stupně biologické agresivity.