Vybrané apoptotické markery v různých typech endometria

Úvod

Apoptóza, programovaná buněčná smrt, za homeostatických podmínek reguluje buněčný růst, proliferaci. Porušení vysoce sladěné a precizně regulované souhry těchto dvou procesů ústí v různé patofyziologické stavy. V této práci jsme sledovali expresi proteinů bcl-2, bax, PARP a enzymů prokaspasy-3 a kaspasy-3, tedy proteinů spojených s kontrolou apoptózy v lidském endometriu.

Materiál a metodika

Studované typy endometria byly následující: normální endometrium v proliferační fázi cyklu (NE, n=8); hyperplastické endometrium (HE, n=6); atrofické endometriun (AE, n=5) a endometrium kancerózní (CE, n=6). Proteiny byly rozděleny pomocí 15% SDS-PAGE a jejich exprese stanovena pomocí Western blotu za užití protilátek proti lidské prokaspase-3, kaspase-3, PARP, bcl-
2 a bax proteinům. Exprese studovaných proteinů byla normalizována k lidskému β-aktinu.

Výsledky

Prokázali jsme signifikantně vyšší hladiny prokaspasy-3 a kaspasy-3 v CE a HE (1676% a 700% v CE resp. 375% a 163% v HE) ve srovnání s NE. Hladiny aktivní i neaktivní formy kaspasy-3 byly signifikantně nižší v HE oproti CE a signifikantně nižší v AE oproti všem typů studovaného endometria. Exprese proteinu bcl-2 byla ve srovnání s NE signifikantně vyšší v CE, zatímco její statisticky významný pokles jsme pozorovali v AE. Jediná statisticky významná změna exprese proteinu bax byl její pokles v AE. Při srovnání exprese bcl-2 i bax v HE a CE jsme pozorovali signifikantní snížení exprese obou proteinů v HE oproti CE. Poměr exprese bcl-2/bax, tzv. apoptotický reostat, byl při srovnání s NE o 30% vyšší v CE a o 25% nižší v HE. V AE jsme pozorovali nevýznamný vzrůst hodnoty bcl-2/bax poměru oproti NE. Exprese proteinu PARP byla signifikantně nižší v AE oproti ostatním sledovaným skupinám.

Závěr

Tato data naznačují, že procesy vzniku neoplázií mohou být podmíněny nejen poruchou regulace apoptózy, ale také poruchou řízení buněčné proliferace. Vyšší hodnoty bcl-2/bax poměru mohou poukazovat na převahu proliferace nad apoptózou v těchto tkáních, ve kterých se tak může vyšší počet mitóz promítnout zvýšením rizika mutací ústících v následnou kancerogenezi hyperplastické tkáně.