Vliv záření na střevní permeabilitu

Léčebné ozáření nádorů v oblasti malé pánve je provázeno různým stupněm vedlejších nežádoucích účinků, které závisí na řadě faktorů, jako je dávka záření, ozářený objem, užitá energie , LET, frakcionace, dávkový příkon a v neposlední řadě i na radiosenzitivitě jedince, včetně jeho přidružených chorob.Sliznice tenkého střeva plní bariérovou funkci, tj, brání úniku vody a elektrolytů z organizmu a současně zabraňuje vniknutí bakterií do organizmu. Záření poškozuje sliznici tenkého střeva a tím i tuto bariérovou funkci.
Cílem naší práce je prostřednictvím vyšetření střevní propustnosti pomocí laktulózomannitolového testu testu v průběhu ozáření a po jeho skončení vytipovat skupinu pacientů výrazně ohrožených vedlejšími účinky záření a pokusit se zabránit přechodu těchto vedlejších účinků do chronického stadia.
Metodika vyšetření je velmi jednoduchá. Po vypití roztoku směsi manitolu, laktulózy, xylózy a sacharózy se měří koncentrace látek v moči během dne pomocí metody plynové chromatografie nebo enzymatického testu.
V našem souboru jsme využili metody enzymatické a odběr moči jsme prováděli před zahájením aktinoterapie, bezprostředně po jejím skončení a minimálně za 6 měsíců od ukončené terapie.
Původně bylo vyšetřeno 40 pacientů, z nichž se ke druhému odběru dostavilo pouze 31 z nejrůznějších důvodů (krvácení, teploty, nespolupráce pacienta, nepozornost lékaře aj.).Asi u třetiny pacientů je provedeno již i třetí měření.Do souboru byli zahrnuti pacienti s tumory malé pánve , převáženě děložního hrdla a těla (18) a dále rekta a sigmatu (6).Většina pacientů byla léčena pro primární nádor (29), pouze ve 3 případech se jednalo o recidivu. 7 pacientů bylo ozářeno předoperačně, 13 x se jednalo pooperační aktinoterapii a v 11 případech o samostatnou radioterapii.Věkový průměr sledované skupiny byl 56 let (nejstarší 80 let, nejmladší 25 let).Většina pacientů byla ozářena technikou 4 polí (27) s průměrnou dávkou na malou pánev – 45,0 Gy do ICRU bodu. K ozáření bylo užito ve většině případů lineárního urychlovače. Brachyterapie byla aplikována jako doplňující 20x., u 6 pacientů byla přidána chemoterapie ( 5x potenciace, 1x neoadjuvance).Ozářený objem se pohyboval v rozmezí od 2272 cm³ do 1408 cm³, s průměrem 1700 cm³.
Předběžné výsledky:
Všichni pacienti dokončili léčbu bez přerušení. Průjem lehké stupně jsme pozorovali v 19 případech a středního stupně ve 3 případech. Laboratorní výsledky jsme vyhodnotili zatím ze 2 měření (před léčbou a bezprostředně po jejím skončení).
Normální hodnoty propustnosti před léčbou i po ní jsme zaznamenali u 4 jedinců, normální hodnoty před léčbou a patologické po jejím skončení u 3 pacientů, patologické hodnoty před léčbou i po ní se vyskytly ve 13 případech ( z toho u 7 pacientů významně) a v několika případech jsme dokonce zaznamenali patologické hodnoty před léčbou a normální po ní, což může být způsobeno zlepšením zdravotního stavu pacienta po zmenšení nádorové masy .Důležitý bude především trend při dalším vyšetření.
Výsledky našeho výzkumu jsou zatím předběžné.Po ukončení všech tří kol měření bude důležité posoudit hodnoty a trend střevní propustnosti v jednotlivých podskupinách. Bude nutné podrobné statistické zpracování a počítáme s náborem většího počtu pacientů, kteří by vytvořili homogenní soubor.

Práce je podpořena grantem Ligy proti rakovině.