Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Postery - lékařská sekce
Číslo abstraktu: 156
Autoři: Mgr. Andrea Prokopová; MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; Bc. Monika Vahalíková; prof., MUDr. Jiří Klein, Ph.D., PETCS; MUDr. Josef Chudáček, Ph.D.; MUDr. Marek Szkorupa; Věra Růžková; Mgr. Jana Vrbková, Ph.D.; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.
Východiska:
Karcinom plic je celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorová onemocnění. Mortalita je úzce spojená se vznikem vzdálených metastáz, které se objeví až během protinádorové léčby nebo po jejím ukončení, nejsou však diagnostikovatelné v čase primární diagnózy. U souboru pacientů s karcinomem plic jsme vyšetřili přítomnost cirkulujících nádorových buněk (CTCs), které mohou být prekurzory těchto metastáz, a provedli analýzu přežití.
Soubor pacientů a metody:
Do studie bylo zařazeno 137 pacientů operovaných s kurativním záměrem pro plicní karcinom. Metodou real-time RT- -PCR byly na míru exprese karcinoembryonálního antigenu (CEA), receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), lung-specific X proteinu (LUNX) a receptoru pro hepatocytární růstový faktor (c-met) vyšetřeny vzorky kostní dřeně, periferní krve a krve z plicní žíly. Naměřené hodnoty exprese testovaných markerů byly korelovány s klinicko-patologickými charakteristikami a s parametry přežití.
Výsledky:
137 pacientů s karcinomem plic jsme zahrnuli do analýzy přežití bez příznaků nemoci (disease-free survival – DFS) a celkového přežití (overal survival, OS). Recidiva byla zaznamenána u 34 (24,8%) z nich s DFS mediánem 14,6 měsíce. 32 (23,4%) pacientů zemřelo, OS medián byl 15,2 měsíce. Pacienti s pozitivitou CEA v periferní krvi vykazovali signifikantně kratší DFS (p < 0,083; HR = 1,84 [95% CI: 0,91–3,71]) a kratší OS (p < 0,033; HR = 2,19 [95% CI: 1,05–4,58]) než pacienti bez přítomnosti CTCs. Ačkoliv nebyly zaznamenány žádné další statisticky významné výsledky, je třeba zdůraznit, že periferní krev je snadno dostupný kompartment (ve srovnání s kostní dření a krví z plicní žíly) a je vhodným materiálem pro vyšetření přítomnosti CTCs.
Závěr:
Výsledky naší studie dokazují negativní prognostický význam přítomnosti cirkulujících nádorových buněk u pacientů s karcinomem plic. Pomocí markeru CEA vyšetřeného v periferní krvi jsme identifikovali pacienty s kratším přežitím bez známek nemoci a kratším celkovým přežitím. Detekce přítomnosti CTCs zůstává využitelným a reprodukovatelným vyšetřením přispívajícím k individualizaci terapie.
Práce byla podpořena grantovými projekty IGA NT14406, IGA UP LF_2014_019 a CZ.1.05/ 2.1.00/ 01.0030.
Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014
