Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádory dětského a adolescentního věku
Téma: XI. Dětská onkologie
Číslo abstraktu: 083
Autoři: Mgr. Kateřina Pavelková; Mgr. Irena Vlčková; Mgr. Milan Pilát; MUDr. Viera Bajčiová, CSc.; MUDr. Tomáš Kepák; prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, CSc.; MUDr. Danuše Dembická (1955-)
Úvod
Problematika kognitivních změn v důsledku onkologické léčby vychází z celosvětového trendu v dětské onkologii, kterým je sledování pozdních následků léčby a snaha o zvýšení kvality života během léčby i po ní. Cílem výzkumu započatého v r. 2005 je zjištění míry postižení kognitivních funkcí u dětských a dospívajících pacientů v závislosti na druhu a množství podaných cytostatik a relevantních komplikacích léčby.
Metodika
Koncepce projektu spočívá v opakovaném vyšetřování kognitivních funkcí a osobnosti u prvně onkologicky léčených pacientů ve věku 7 až 20 let včetně. Do výzkumu nejsou zařazeni pacienti s nádory CNS, pacienti léčení radioterapií na oblast CNS a pacienti s akutní leukémií léčení vysokodávkovou nebo intrathékálně aplikovanou chemoterapií. První vyšetření probíhá jako součást vstupní diagnostiky ještě před zahájením léčby. Totéž vyšetření proběhne v časovém odstupu 12 a 24 měsíců. V oblasti kognitivních funkcí se zaměřujeme na zkoumání inteligence, sluchové a vizuální paměti, pozornosti, exekutivních funkcí a grafomotoriky. Jako možné významné intervenující proměnné sledujeme míru depresivity, osobnost a rodinné zázemí a relevantní komplikace léčby.
Výsledky
Na základě statistického zpracování bude možné zjistit signifikantní rozdíl mezi výsledky prvního, druhého a třetího vyšetření, a tak sledovat možné změny kognitivních funkcí v čase.
Z důvodu problematické homogenity výzkumného souboru budou zjištěná data zpracována a interpretována též pomocí kvalitativní analýzy. K dnešnímu dni bylo iniciálně vyšetřeno 65 pacientů, z nichž u 52 byla zahájena chemoterapie, 48 nadále zůstává ve sledování. Věkový průměr pacientů ve studii je 14,5 roku, poměr chlapců a dívek je 26:22. Pacienti jsou podle diagnóz a léčebného schématu rozděleni do skupin, v rámci nichž predikujeme srovnatelnou neurotoxicitu. Z diagnóz jsou nejvíce zastoupeni pacienti s dg. Hodgkinův lymfom (15), osteosarkom (9), Ewingův sarkom (8), sarkomy měkkých tkání (6), germinální nádory (5), NH lymfom (3) a hepatocelulární ca (2).
Závěr
Výzkum kognitivních funkcí v závislosti na typu protinádorové léčby, představuje pilotní projekt v rámci ČR svou metodou vyšetření před započetím léčby a po jejím ukončení. Dříve realizované studie se zaměřovaly až na pacienty po ukončené léčbě. Autoři prezentují první srovnání a analýzu výsledků vyšetření před zahájením chemoterapie a po jednom roce od zahájení léčby.
Problematika kognitivních změn v důsledku onkologické léčby vychází z celosvětového trendu v dětské onkologii, kterým je sledování pozdních následků léčby a snaha o zvýšení kvality života během léčby i po ní. Cílem výzkumu započatého v r. 2005 je zjištění míry postižení kognitivních funkcí u dětských a dospívajících pacientů v závislosti na druhu a množství podaných cytostatik a relevantních komplikacích léčby.
Metodika
Koncepce projektu spočívá v opakovaném vyšetřování kognitivních funkcí a osobnosti u prvně onkologicky léčených pacientů ve věku 7 až 20 let včetně. Do výzkumu nejsou zařazeni pacienti s nádory CNS, pacienti léčení radioterapií na oblast CNS a pacienti s akutní leukémií léčení vysokodávkovou nebo intrathékálně aplikovanou chemoterapií. První vyšetření probíhá jako součást vstupní diagnostiky ještě před zahájením léčby. Totéž vyšetření proběhne v časovém odstupu 12 a 24 měsíců. V oblasti kognitivních funkcí se zaměřujeme na zkoumání inteligence, sluchové a vizuální paměti, pozornosti, exekutivních funkcí a grafomotoriky. Jako možné významné intervenující proměnné sledujeme míru depresivity, osobnost a rodinné zázemí a relevantní komplikace léčby.
Výsledky
Na základě statistického zpracování bude možné zjistit signifikantní rozdíl mezi výsledky prvního, druhého a třetího vyšetření, a tak sledovat možné změny kognitivních funkcí v čase.
Z důvodu problematické homogenity výzkumného souboru budou zjištěná data zpracována a interpretována též pomocí kvalitativní analýzy. K dnešnímu dni bylo iniciálně vyšetřeno 65 pacientů, z nichž u 52 byla zahájena chemoterapie, 48 nadále zůstává ve sledování. Věkový průměr pacientů ve studii je 14,5 roku, poměr chlapců a dívek je 26:22. Pacienti jsou podle diagnóz a léčebného schématu rozděleni do skupin, v rámci nichž predikujeme srovnatelnou neurotoxicitu. Z diagnóz jsou nejvíce zastoupeni pacienti s dg. Hodgkinův lymfom (15), osteosarkom (9), Ewingův sarkom (8), sarkomy měkkých tkání (6), germinální nádory (5), NH lymfom (3) a hepatocelulární ca (2).
Závěr
Výzkum kognitivních funkcí v závislosti na typu protinádorové léčby, představuje pilotní projekt v rámci ČR svou metodou vyšetření před započetím léčby a po jejím ukončení. Dříve realizované studie se zaměřovaly až na pacienty po ukončené léčbě. Autoři prezentují první srovnání a analýzu výsledků vyšetření před zahájením chemoterapie a po jednom roce od zahájení léčby.
Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2007
