Vitaminy v onkologii

O prospěšnosti a významu vitaminů onkologicky nemocného se nepochybuje. Jejich příjem se doporučuje, mnohdy se ale nedostávají, jindy dokonce nadužívají, ale méně se hovoří o procesech, které ovlivňují. Navíc vitaminy nejsou uzavřenou skupinou látek, ale zaujímají v mozaice přijímaných substrátů (sacharidů, lipidů, proteinů, minerálů, stopových prvků a vody) velmi důležité a významné místo a jejich uvádění spíše ke konci kapitol je spojeno častěji se zažitým členěním textů, zabývajících se touto problematikou, než s významem, který jim přináleží.
Obecné dělení vitaminů na rozpustné ve vodě a v tucích vymezuje i okruh možných deficitů. V případě vitaminů rozpustných ve vodě se nedostatek nevyskytuje nijak ojediněle. Onkologicky nemocný, jehož metabolismus je významně ovlivněn nejenom onkologickým onemocněním, ale i absolvovanou terapií (radio-, chemoterapií, chirurgickým výkonem) se všemi vedlejšími účinky je velmi náchylný k deficitům především ve vodě rozpustných vitaminů. K jejich nedostatku v organismu přispívají velmi významně i další faktory – poruchy metabolismu vody, omezené zásoby většiny vitaminů za stavů jejich zvýšené potřeby v důsledku hypermetabolismu a stresu, zvýšených ztrát i vlivem současně se vyskytujících dalších onemocnění.

Vitaminy rozpustné ve vodě

Vitamin B₁ (thiamin, vitamin F, aneurin). termolabilní vitamin. Metabolicky účinnou formou thiaminu je thiamindifosfát. Pro tuto transformaci je stěžejní thiamindifosfotransferáza (přítomná v mozku a játrech) a ATP.
Resorbuje se v tenkém střevě (maximum 8-15 mg/den) pasivně i aktivně. Následně je fosforylován na aktivní koenzym – thiamin pyrofosfosfát, který oxidativní dekarboxylací transformuje alfa-ketokyseliny. Pyruvát je dekarboxylací převeden na acetylCoA, alfa ketoglutarát přechází na sukcinylkoenzym A.
Cílovými orgány jsou především srdce, mozek, játra, ledviny, kosterní sval, degradace probíhá v jednotlivých tkáních
Významně se podílí na:

• metabolismu sacharidů (glykolýza, pentoso-fosfátový cyklus, kofaktor alfa-keto kyselin (pyruvát, alfa-keto glutarát)
• 
  
• transketoláza/transaldolázová oxidativní karboxylaci, se vztahem k buněčným funkcím periferního a centrálního nervového systému a funkcí buněk srdce

Na jednotkách intenzivní péče se hypovitaminóza může vyskytnout již po 14 dnech z důvodů potřeby vyšších dávek vitaminu B₁ oproti normě zdravých.
Snížené sérové hodnoty: dlouho trvající hyperalimentace, chronické jaterní onemocnění, u mladých lidí tumory.
Zvýšené sérové hodnoty: leukemie, Hodgkinova nemoc, polycethemia vera.

Vitamin B₂ (riboflavin) na světle labilní, termostabilní vitamin. Aktivní formou vitaminu je flavinmononukleotid (FMN) nebo flavinadendinukleotid (FAD). Ve formě koenzymů FAD a FMN je vitamin B₂ součástí flavoproteinových dehydrogenáz a oxidáz. Takto se podílí na řadě redoxních procesů, mimo jiné oxidativních fosforylací, syntézy a odbourávání mastných kyselin. Je součástí specifických enzymů (xantin oxidázy, gluthathionreduktázy, oxidázy aminových kyselin). Stravou přijaté flavonoidy jsou konvertovány na volný riboflavin intestinálními enzymy před vlastní resorpcí, která je vázána především na jejunum.
Způsobuje prodloužené vyprazdňování žaludku, resorpce převážně v jejunu – zlepšuje se za přítomnosti žlučových kyselin, je závislá na kapacitě transportního systému. V krvi je transportován ve vazbě na albumin i na ostatní proteiny.
Resorpci snižuje nejenom přítomnost některých stopových prvků (měď, zinek, železo), ale i například vitamin C. Cílovými orgány jsou všechny tkáně.
Funkce

• koenzym oxidačně-redukčních reakcí aminokyseli, sacharidů, purinů i pyrimidinové látkové výměny
• 
  
• transport elektronů v citrátovém cyklu
• 
  
• kofaktor gluthathionreduktázy (antioxidační ochrana)
• 
  
• integrita erytrocytů
• 
  
• membrány
• 
  
• detoxikace léků
• 
  Zvýšená potřeba při prohlubující se negativní dusíkové bilanci, infekci i diabetes mellitus
  Snížené sérové hodnoty nacházíme u malabsorpcí, nádorů, obstrukcí gasrointestinálního traktu a žlučových cest, resekce střevních, při stresu.
  
  Vitamin B₃ (niacin, kyselina nikotinová, niacinamid, preventrivní faktor pelagry, vitamin PP) může být u lidí syntetitizován z prekurzoru tryptofanu. Nyacin je společným názvem pro kyselinu nikotinovou a nikotinamid. Monokarboxylová kyselina nikotinová je odvozená od pyridinu.
  Resorpce trávicím traktem začíná již v žaludku, pokračuje v tenkém střevě, v nízké koncentraci je vázán na přenašeč, přičemž difúze je závislá na sodných iontech. Při vysoké intraluminální koncentraci dochází k pasívní difúzi. V krvi je přibližně z 1/3 vázán na proteiny. Cílovými orgány jsou všechny tkáně, zejména játra a svalovina
  Funkce
• oxido-redukční reakce
• 
  
• citrátový cyklus
• 
  
• metabolismus sacharidů
• 
  
• syntéza i oxidace mastných kyselin
• 
  
• buněčný metabolismus
• 
  
• vasodilatace
• 
  
• redukce plazmatického cholesterolu
• 
  
• ve tkáních působí jako součást koenzymů: nikotinamid-adenin-dinukleotidu (NAD) a nikotinamid-adenin-dinukleotidfosfátu (NADPH), (ovlivnění funkce okolo 200 enzymů)
• 
  
• hydrolizovaný NAD se uplatňuje v replikaci DNA
• 
  
• redukce celkového cholesterolu a LDL
• 
  
• zvyšuje HLDL cholesterol
• 
  
• pomocná reparační funkce pro DNA
• 
  
• regulace apoptózy
• 
  Aby se projevil nedostatek niacinu, musí být dieta chudá současně na tryptofan. Sníženou tvorbu niacinu při transformaci z tryptofanu způsobuje: nedostatek B₆, B₂,B₁, hořčíku a železa
  Snížené sérové hodnoty: sy carcinoidu.
  
  Vitamin B₆ (pyridoxin, pyridoxalfosfát) je termolabilní, syntetizováný rostlinami a mikroorganismy, vyskytující se ve třech příbuzných formách jako pyridinové deriváty – pyridoxol (pyridoxin), pyridoxamin, pyridoxal, přičemž se vzájemně neliší účinností.
  Resorbuje se ve střevě, zejména v jejunu pasivní difuzí, ale již během trávení dochází k hydrolýse fosfátových esterů. Využitelnost vitaminu se pohybuje okolo 70-80 %. V plazmě je přenášen zejména pyridoxalfosfát. V krvi je přenášen pyridoxal a pyridoxalfosfát navázán na albumin, nebo se váže na hemoglobin v erytrocytu
  Celkový obsah vitaminu B 6 v těle je okol 1000umol/l, přitom 80-90 % je vázáno na svaly. Biologický poločas se pohybuje okolo 25-33 dnů.
  Funkce
  
• podíl na enzymatických reakcích (> 100 reakcích) – metabolismus aminokyselin a proteinů (dekarboxylace, transulfurace, transaminace, deaminace), lipidů, sacharidů (glukoneogeneze, glykogenolýza)
• 
  
• konverze tryptofanu na kyselinu nikotinovou a syntézu sfingosinu
• 
  
• nezbytný pro funkci glykogenfosforylázy při syntéze kyseliny aminolevulinové
• 
  
• pyridoxalfosfát je potřebný pro syntézu DNA a hemu
• 
  
• syntéza niacinu z tryptofanu
• 
  
• syntéza neurotansmiterů (serotonin, dopamine, noradrenalin, GABA)
• 
  
• syntéza taurinu
• 
  
• syntéza myelinu
• 
  
• metabolismus sfingolipidů
• 
  
• imunitní funkce
• 
  
• modulace efektů hormonů
• 
  
• syntéza hemu
• 
  Nepodáváme dávky vyšší jak 300 mg po dobu delší 6 měsíců
  Snížené sérové koncentrace:leukemie, malabsorpce, malnutrice
  
  Vitamin B₁₂ (kobalamin, cyanokobalamin, antiperniciózní faktor). Nejdůležitějšími kobalaminy jsou koenzym B₁₂, methylkobalamin, hydroxy/kobalamin.
  Pro resorbci vitaminu přes mukózu v ileu je nutná přítomnost vnitřního faktoru, který je produkován buňkami parietálních buněk žaludeční sliznice. Vedle vnitřního faktoru je míra resorpce dána koncentrací vápenatých iontů, pH, žlučí. Při vysokých dávkách je možná pasívní difuze.
  V krvi je vitamin vázán:
  

• na transportní proteiny – kobalamin transport I – TC I (pasivní rezerva v jaterní tkáni a granulocytech)
• 
  
• transportní protein transkobalamin II – TC II (transport ze střeva do jater a do buněk). Z největší pravděpodobností se jedná o reaktant akutní fáze.

Zásoby – játra (ca 50 % z celkových zásob; 3 – 5 mg), svalová tkáň a ledviny. Za běžných okolností jsou zásoby v těle při nulovém přívodu vitaminu do těla na několik let.

Vitamin je syntetizovaný mikroorganismy, přičemž lidský organismus nedokáže vitamin syntetizovat v dostatečném množství, proto je závislý na jeho přívodu. Střevní flóra syntetizuje vitamin, ale v nedostatečném množství k prevenci deficitu, prezentovaného megaloblastickou anemií a neurologickjými poškozeními. Aktivnímí koenzymy jsou methylkobalamin a deoxyadenosylkobalamin. Enterohepatická recirkulace (70-80 %).
Funkce

• antiperniciózní účinek
• 
  
• maturace erytrocytů
• 
  
• nervové funkce
• 
  
• kofaktor syntézy DNA/RNA
• 
  
• syntéza methionoinu a acetátu
• 
  
• růst buňky
• 
  
• buněčná proliferace
• 
  
• hematopoesa
• 
  
• syntéza myelinu
• 
  
• tvorba nukleoproteinů
• 
  Parenterální aplikaci se snažíme spíše vyhnout (ojedinělé anafylaktické reakce). Při substituční terapii kontrolujeme sérový draslík, železo, kyselinu listovou, hemoglobin, MCV, retikulocyty. Tepelnou úpravou lze významně snížit až úplně zničit vitamin B12. Při vaření jsou ztráty z masa do vody až ve výši 30 %.
  Snížené sérové hodnoty: anemie (perniciozní, magaloblastická, aplastická, celiakie, vrozený deficit transkobalaminu II, deficit železa, kyseiny listové, při změnách mukózy žaludku, chronická atrofická gasstritis, kouření, gastrektomie, hypermetabolických stavech, leukemie, nádory střeva, dutiny ústní, mnohočetný myelom, radioterapie, resekce střeva, malabsorpční syndrom.
  Interferující faktory zvyšující sérové koncentrace: vitamin A, vitamin C.
  Podávání vitaminu B6 může snižovat sérové koncentrace draslíku.
  
  Vitamin C (kyselina askorbová, antiskorbutický vitamin) světlo a termolabilní, po chemické stránce kyselina askorbová a dehydroaskorbová. Vstřebává se v jejunu a ileu aktivním, na výši podané dávky závislým transportem. Část resorbovaného vitaminu se oxiduje na další aktivní vitamin – dehydroaskorbovou kyselinu – obě formy se nacházejí v plazmě.
  Nachází se v řadě tělesných tekutin, ve vysokých koncentracích v endokrinních tkáních v množství ca 20-22 mg vitaminu C/kg tělesné hmotnosti, což činí dohromady okolo 1500 mg. Toto množství pak odpovídá rezervě na 30-45 dnů.
  Funkce
• syntéza kolagenu (hydroxylace prolinu)
• 
  
• syntéza adrenalinu z tyrosine (beta-hydroxylace dopaminu)
• 
  
• donaor/akceptor řady dalších hydroxylačních reakcí (steroidů)
• 
  
• uvolňování kortikoidů
• 
  
• odbourávání tyrosinu (udržení redukovaného stavu mědi)
• 
  
• tvorby osteoidní tkáně
• 
  
• syntéza proteinů pojivové tkáně
• 
  
• syntéza 5-hydroxytryptofanu
• 
  
• metabolismus kyseliny listové včetně antioxidační ochrany
• 
  
• metabolismus histaminu
• 
  
• metabolismus karnitinu
• 
  
• metabolismus cholesterolu a tvorba žlučových kyselin (úvodní krok – 7 hydroxylace)
• 
  
• zvyšuje vstřebávání železa (přenos železa na feritin)
• 
  
• ve vodě rozpustný antioxidant (reaguje přímo se singletovým kyslíkem, se superoxidy a hydroxyradikály)
• 
  
• reakce bílých krvinek, imunitní odpověď, alergické reakce
  
• redukce toxických kovů
• 
  Zásoby vitaminu jsou v organismu na 30-45 dnů.
  
  Zvýšená potřeba: chirurgický výkon, onkologická onemocnění, ionizující záření, parenterální výživa, v případech podávání vyšších dávek vitaminu E, kuřáci, prolongovaný stres, chronické infekce.
  CAVE: V závislosti na příjmu vitaminu C může být falešně pozitivní test na krvácení do zaživacího traktu (haemoccult)!!!. Denní kolísání sérových koncentrací je okolo 25 %, nejvyšší koncentrace je dosahováno časně ráno, v průběhu dne klesá, nejvyšší je v letních měsících, nejnižší v zimě. U žen jsou nejvyšší koncentrace v období ovulace.
  Snížené sérové hodnoty:otravy těžkými kovy, malabsorpce, nádory, nadměrný příjem železa, závažný stres.
  
  Kyselina listová (folacin) ve vodě rozpustný vitamin, zařazovaný do skupiny B vitamínů. Chemicky se skládá z pteridinu s připojenými molekulami kyseliny p-aminobenzeové (lze ji proto nazvat i kyselinou pteroylglutamovou). Živočichové nejsou schopni syntetizovat kyselinu p-aminobenzeovou, nebo spojovat glutamát s pteridinem. Z těchto důvodů nutný příjem vitaminu stravou. Aktivní formou je tetrahydrofolát.
  Polyglutamáty, přijaté potravou, jsou štěpeny enzymy střevní mukózy na dobře rozpustný monoglutamát, který je rezorbován v proximální části tenkého střeva aktivně s pomocí glukózy či galaktózy. V plazmě je transportován volně nebo navázán na albumin. Resorpce je vázána na funkční intestinální mukózu.
  Cílovým orgánem je jaterní tkáň. Pro utilizaci jaterních depot je nutná přítomnpost žluči a funkční enterohepatální oběh. Tělesné zásoby vystačí na 2-4 měsíce.
  Funkce
  
• významné synergické působení společně s vitaminem B12 při syntéze methioninu
• 
  
• normální funkce erytrocytu a bílých krvinek
• 
  
• jako koenzym se účastní syntézy purinů a thyminu, pyrimidové metylační reakce DNA
• 
  
• konverze homocysteinu na methionin
• 
  
• syntéza DNA
• 
  
• konverze serinu a glycinu
• 
  
• odbourávání histidinu
• 
  
• klíčová role v růstu, dělení a diferenciaci buněk
• 
  
• lipidový metabolismus
• 
  
• antikancerogenní (inhibice karcinogeneze tlustého střeva)
• 
  
• prevence defektů neurální trubice dítěte (1 měsíc před koncepcí 4-5 mg kyseliny listové do doby konce třetího měsíce těhotenství)
• 
  CAVE
  Při vysokém příjmu kyseliny listové mohou být překryty známky deficitu vitaminu B₁₂ (zlepšují se nálezy v krvi, zůstává ale nezměněna neurologická symptomatologie)!!!
  Sérové koncentrace v séru: CAVE: hodnoty sérových koncenrtrací mohou reagovat již na krátkodobé podání kyseliny listové!
  Snížené sérové hodnoty: deficit vitaminů B a C, nikotinismus, hepatom, hladovění, leukemie, lymfom, malabsorpce kyseliny listové, významné resekce střeva.
  
  Kyselina pantotenová (vitamin B₅) je zařazována do skupiny vitaminů B, ve vodě velmi stabilní. Chemicky se jedná o kyselinu pantoovou (2,4-dihydroxy3,3’-dimetylmáselná), která je navázána na alanin. Aktivní formou kyseliny je koenzym A.
  Funkce
• uvolňování energie ze sacharidů
• 
  
• uvolňování energie z lipidů
• 
  
• uvolňování energie z ketoplastických aminokyselin
• 
  
• účast na syntéze hemu
• 
  
• účast na syntéze sterolů
• 
  
• účast na acetylačníchg reakcích
• 
  
• účast na glukoneogenezi
• 
  
• nezbytná pro syntézu lipidů
• 
  Terapeutické podání: chronická malnutrice, prolongovaný katabolismus
  Sérové koncentrace jsou snížené za stavů sepse, imunodeficitů, malabsorpčního syndromu, syndromu prolongovaného podávání parenterální výživy.
  
  Biotin(vitamin H, koenzym R, protektivní faktor X), termolabilní, i ve vysokých dávkách netoxický vitamin, derivát imidazolu, zastoupený v přírodních potravinách, zařazovaný do skupiny B vitaminů. Větší část lidské potřeby je kryta syntézou střevních bakterií.
  Resorpce je vázána na funkční intestinální mukózu. Polyglutamáty, přijaté potravou, jsou štěpeny enzymy střevní mukózy na dobře rozpustný monoglutamát. Navázán na albumin je transportován do tkání.
  Cílovým orgánem jsou především játra. Pro utilizaci jaterních depot je nutná přítomnost žluči a funkční enterohepatální oběh. Biotin je složkou specifických enzymů, které katalyzují karboxylační reakce. Připojením karboxylačního iontu k N1 biotinu se vytvoří aktivovaný meziprodukt karboxybiotin-enzym. Pro tuto reakci je zapotřebí HCO3–, ATP, Mg²+ a acetyl-CoA. Aktivovaná karboxylová skupina je následně přenesena k substrátu, se kterým má reagovat – například k pyruvátu.
  Funkce
  Jako kofaktor karboxylací důležitý pro reakce:
  
• acetyl-CoA, propionyl-CoA, pyruvátu
• 
  
• syntéza mastných kyselin
• 
  
• metabolismus mastných kyselin – PUFA
• 
  
• oxidace kyseliny propionové
• 
  
• metabolismus leucinu
• 
  
• glukoneogeneze
• 
  
• katabolismus rozvětvených aminokyselin
• 
  
• metabolismus cholesterolu
• 
  
• faktor buněčného růstu
• 
  
• syntéza DNA
• 
  Zvýšená potřeba: po gastrektomii
  
  Vitaminy rozpustné v tuku
  
  Vitamin A (retinol) je vitamin rozpustný v tucích, nestálý na světle a termolabilní. Pod název vitamin A jsou zahrnovány všechny látky, mající biologickou aktivitu vitaminu A. Skladovány jsou převážně jako retinolester, v játrech. Hlavními představiteli jsou: retinol, retinal, kyselina retinová
  Kyselina retinová se netransformuje na retinal, proto je svým účinkem neplnohodnotným vitaminem A. V zelenině je vitamin a přítomen ve formě provitaminu – žlutého pigmentu beta-karotenu, který je tvořen dvěma molekulami retinolu (ty jsou navzájem spojeny aldehydovými konci svých uhlíkatých řetězců). Beta karoten v důsledku málo účinné metabolické přeměny na vitamin A má přibližně 6x nižší účinnost v porovnání s retinolem. Sloučeniny příbuzné beta–karotenu jsou známé pod názvem karotenoidy.
  Mimo jaterní buňky je retinol vázán na retinol-vázající protein (RBP).
  Cílovými orgány jsou různé orgány; zásoby za fyziologických okolností dostačují přibližně na 2 roky. Zásobní kapacita je snížena při jaterních onemocněních a deficitu zinku, který je nutný k jeho mobilizaci
  Funkce
  
• podíl na mechanismu fotorecepce světločivných elementů sítnice
• 
  
• epitelové funkce
• 
  
• lipoproteinová a subcelulární integrita
• 
  
• lysosomová stabilita
• 
  
• podíl na syntéze steroidů a glykoproteinů
• 
  
• klíčová komponenta reprodukce a embryogeneze
• 
  
• buněčná proliferace a diferenciace
• 
  
• imunologická integrita
• 
  
• buněčná proliferace a diferenciace
• 
  
• genová exprese, karcinogeneze
• 
  
• růst kostí
• 
  
• antioxidant
• 
  Terapeutické podání: chemoprevence onkologických onemocnění, terapie onkologických onemocnění (například promyelocytární leukemie).
  Snížené sérové koncentrace: onemocnění spojená s deficitem vitamínů rozpustných v tucích, malabsorpce, proteinová malnutrice, poruchy vstřebávání tuků, horečnaté stavy, karcinoid.
  
  Vitamin D (ergosterol, ergokalciferol, cholekalciferol) je v tuku rozpustný vitamin, steroidní prohormon, citlivý na kyselé prostředí a kyslík. Steroidy, které nacházíme u živočichů, rostlin i kvasinek jsou výchozím substrátem pro hormon – kalcitriol. Ergosterol a ergokalciferol (vitamin D₂) se vyskytuje v rostlinách, u živočichů v důsledku reakce vystavení kůže slunečnímu záření (290-315 nm) se tvoří v kůži termolabilní cholekalciferol (vitamin D₃). Oba vitaminy jsou stejně účinné.
  Vitamin D₂ je snadno vstřebáván za fyziologických podmínek v jejunu (v závislosti na přítomnosti žluče a funkčnosti pankreatu) – následně se dostává do jater lymfatickým systémem po vstřebání z micel je transportován do jater, kde probíhá hydroxylace s tvorbou vitaminu D₂, který cirkuluje navázán na alfa globulin.
  Sekundární hydroxylace 25-OH vitamin D-1-hydroxylasou vede v mitochondriích ledvin ke vzniku aktivní formy 1-alfa-25dihydroxycholekalciferolu (kalcitriol), který je nejúčinnějším metabolitem vitaminu D. Jeho produkce je regulována vlastní koncentrací, hormonem příštitných tělísek a hladinou fosfátů v séru.
  Rychlá distribuce, chylomikrony – lymfa, ledviny, nadledviny, kost, střevo.
  Funkce
  
• resorpce kalcia a fosforu v tenkém střevě
• 
  
• resorpce kalcia z kosti současně za spoluregulace parathormonem
• 
  
• reabsorpce kalcia z distálních renálních tubulů
• 
  
• mineralizace kostí, kolagenizace
• 
  
• efekt D vitaminu je zvýšen v závislosti na celkovém/ionizovaném plazmatické koncentraci vápníku, anorganické koncentraci fosfátu, a na zvýšené exkreci vápníku.
• 
  
• podíl na mechanismu fotorecepce světločivných elementů sítnice
• 
  
• epitelové funkce
• 
  
• růst a diferenciace imunitních a hematopoetických buněk (vliv na proliferaci a indukci buněčné proliferace různých buněk
• 
  
• chemopreventivní (antitumorózní) efekt
• 
  Deficitem ohrožené skupiny: senioři, nemocní se sníženou mobilitou a změnou termoregulace, vegetariáni.
  
  POZNÁMKA: Klinická odpověď na podávání D vitaminu závisí na současném suplementaci vápníku, přičemž na 500 mg vápníku se doporučuje podání 10 µg (400 U.I.) vitaminu D.
  Sérové koncentrace
  

• vyšší hladiny nacházíme v létě ve srovnání se zimou. U žen prudce stoupá koncentrace v ovulační fázi.
• 
  
• mezi jednotlivými dny je přítomné až 20 % kolísání koncentrace.

Zvýšené sérové koncentrace: nádorová kalcinóza, lymfom, non-Hodgkinský lymfom.
Snížené sérové koncentrace: onkologická onemocnění, malabsorpce, tumorem stimulovaná osteomalacie.

Vitamin E (tokoferol) termolabilní, citlivý na světlo. Jedná se o přírodní tokoferoly, isoprenové substituenty 6-hydroxychromanu nebo tokolu. Nejrozšířenější v přírodě je D-α–tokoferol, který se současně vyznačuje nejvyšší biologickou aktivitou. Syntetickou složka je racemát.
Vitamin E se v potravě vyskytuje rozpuštěný v tucích, uvolňuje se a následně resorbuje během jejich štěpení ve střevě. Z tenkého střeva je resorbován přibližně z 35 % nejdříve se stává součástí chylomiker, odtud je přenášen do tkání, které obsahují lipoproteinlipázy. Zbytky chylomiker se dostávají do jaterní tkáně. Z jater následně přechází vázán na lipoproteiny VLDL do tkání.
Vyskytuje se ve všech tkáních, skladován v tukové tkáni, zvýšená afinita k vitaminu E – fosfolipidy mitochondrií, endoplazmatického retikula a plasmatické membrány. Zvýšený výskyt v tukových tkáních, kde je vyšší pO2 (membrány erytrocytů, membrány buněk respiračního traktu).
Funkce

• intracelulární antioxidans zejména polyenových (i nasycených) mastných kyselin fosfolipidových membrán
• 
  
• ochrana organismu před kyslíkovými radikály, které mohou vést k oxidaci vitaminu A a DNA
• 
  
• synergické působení se selenem
• 
  
• část antioxidačního systému spojeného s kyselinou močovou
• 
  
• inhibice mutagenu v GITu
• 
  
• podíl na funkčním udržení membránové integrity normálních neurologických struktur
• 
  
• ochrana erytrocytů před hemolýzou
• 
  
• deficit tokoferolu (relativní) vede ke zvýšené koncentraci lipoperoxidů a tím k poškození membrány a následnou buněčnou smrtí.
• 
  
• z výše uvedených důvodů podáván terapeuticky před kardiovaskulárními a reperfusními výkony
• 
  Kolísání mezi jednotlivými dny dosahuje fyziologicky až 15 %.
  Zvýšená potřeba vitaminu
  
• umělá ventilace, při oxygenoterapii i hyperbaroxie
• 
  
• aplikace ionizujícího záření a léčba cytostatiky
• 
  Koncentrace vitaminu E se doporučuje sledovat u:
  
• nemocných na dlouhodobé parenterální výživě
• 
  
• nemocných s onkologickým onemocněním a malabsorpcí
• 
  CAVE: Při depleci vitaminu E je potřeba velké opatrnosti při suplementaci železa, které podporuje reakce, vedoucí ke vzniku kyslíkových radikálů!!!
  Snížené sérové koncentrace: malabsorpce, tumor pankreatu
  
  Vitamin K (fylochinon, menachinon) Skupina vitaminu K, které jsou rozpustné v tucích a na světle nestabilní, po chemické stránce naftochinoly s navázaným postranním polyisoprenovým řetězcem.
  V rostlinách se nachází vitamin K ve formě fyllochinonu (K₁). Forma 7-menachinon je nenasycená polyprenoidní forma vitaminu K, která se vyskytuje v živočišných tkáních; je syntetizována bakteriemi tlustého střeva (E. coli, Bacillus fragilis). Menadion (K₃) je výchozí látkou pro vitaminy ze skupiny K. Navíc je rozpustný ve vodě. Po podání je ale alkylací transformován na jeden z menachinonů (K₂).
  Je odhadováno, že 50 % z celkových tělesných zásob je získáno z produkce střevních bakterií (K₂), druhou polovinu vitaminu přijímáme potravou.
  Vitamin se resorbuje v tenkém a tlustém střevě, vyžadující nezbytnou přítomnost žluče, pankreatické enzymy a nenarušené vstřebávání tuků. Některé formy se resorbují aktivně (nutná energie), některé formy vitaminu pasivně. Pouze menadion, který je rozpustný ve vodě, se vstřebává současně i v nepřítomnosti lipidů a žlučových kyselin. Celkově se resorbuje 10-80 % potravou přijatého vitaminu. Do krevního oběhu se dostává v chylomikrech přes lymfatický oběh. Ukládá v játrech, zásoby jsou ale velmi omezené, inkorporuje se do lipoprotenů (LDL).
  
  Funkce
  
• vitamín K je nezbytný pro post-translační karboxylaci různých gama-karboxyglutamových kyselin včetně prokoagulačních faktorů: II,VII, IX, X a proteinů vázajících měď
• 
  
• kofaktor karboxylázy: metabolismus kostí – konverze glutamátu na karboxyglutamát (například kostní protein osteokalcin obsahuje karboxayglutamát, který usnadňuje vazbu vápníku v kostní hydroxyapatitové matrix)
• 
  
• krvácení (od drobných petechií po infaustní hematemesu, melénu, hematurii, hematomy)
• 
  
  Zvýšené sérové hodnoty: obstrukční jaterní onemocnění.
  Snížené sérové hodnoty:malabsorpce, tumor pankreatu.
  
  Vitaminy jsou esenciální složkou potravy, která musí být součástí přijímané potravy. Účinek přirozených i syntetických vitamínů je identický, výjimkou je vitamin E.
  Obsah vitaminu v potravě je určován řadou faktorů, jako jsou geografické podmínky, roční období, tepelná úprava potravy, krajové zvyklosti.
  Tabulkové hodnoty udávající obsah vitamínu ve sledované potravině jsou hodnotami výchozími, skutečný stav, který závisí na řadě dalších faktorů hodnotu skutečného obsahu vitamínu může výrazně změnit, takže o čisté, výsledné hodnotě obsahu vitamínů se můžeme pouze dohadovat.
  O skupině onkologicky nemocných musíme uvažovat jako o skupině potenciálně ohrožené deficitem vitaminu, zejména rozpustných ve vodě. Za deficit vitaminů označujeme stav, který vede k určitému projevu/nemoci, když ostatní možné diagnózy byly vyloučeny a kdy podání chybějícího vitaminu vede ke korekci a úpravě daného stavu. Určitou spolehlivost má zjišťování anamnézy při určování deficitu vitaminu A, karotenoidů, vitaminu B12, vitaminu C, vitaminu E, pro ostatní vitamíny vzhledem ke kolísání jejich obsahu v přijímané potravě je výpovědní hodnota anamnestických dat velmi nízká.
  Onkologicky nemocný může být nemocný polymorbidní, s onemocněním gastrointestinálního traktu, přítomným nikotinismem, nemocným užívajícím léky. Všechny tyto faktory deficit a zároveň potřebu vitaminů zvyšuje.
  Nedostatek vitaminů by měl být vždy hrazen – podle klinického stavu. Zvyšujeme tak efektivitu chirurgické terapie, radioi chemoterapie tím, jak zlepšujeme funkčnost jednotlivých metabolických kaskád a stupňů, imunitní a reparační pochody celého organismu.
  
  Literatura
  

1. Bendich A.: Micronutrients in Women’s health and immune function. Nutrition 2001;17:858-867.
   
2. Biesalski H.K., Köhrle J., Schü mann K.: Vitamine, Spurenelemente und Mineralsoffe. Thieme Stuttgart 2002, 774 s.
   
3. Delvin T. M.: Textbook of biochemistry with clinical correlations. Wiley-Liss, New York 2002, 1216 s.
   
4. Dwyer J. T. et al.: Do adolescent vitamin-mineral supplement users have better nutrient intakes than nonusers? Journal of the
   American Dietetic Association 2001;101:1340-1346.
   
5. Fain O. et al: Hypovitaminosis C in hospitalized patients. European Journal of Intarnal Medicine, 2004; 14:419 – 425.
   
6. Kohlmeier M.: Nutrient metabolism. Academic Press Amsterdam 2003, 829 s.
   
7. Lukaski H. C.: Vitamin and mineral status: effects on physical performance. Nutrition 2004; 20:632-644.
   
8. Mark V., Cantor T., Mesko D., Pullman R., Nosalova G.: Differential diagnosis by laboratory medicine. Springer, Berlin 2002,
   1098 s.
   
9. Marquardt H., Schäfer S.: Lehrbuch ter Toxikologie. Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stuttgart 2004, 1348 s.
   
10. Rehner G., Daniel H.: Biochemie der Ernährung. Spektrum Akademischer Verlag, Heidelberg 2002, 601 s.
    
11. Rohrman S. et al: Association between serum concentrations of micronutrients and lower urinary tract symptoms in older men in the third national health and nutrition examination survey. Urology 2004; 64:504-509.
    
12. Satia-About a J. et al.: Dietary supplement use and medical conditions. American Journal of Preventive Medicine, 2003; 24:43-
    51.
    
13. Suter P. M.: Checkliste Ernährung. Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2002, 434 s.
    
14. Van Way C. W., Ireton-Jones C.: Nutition secrets. Hanley Belfus, Philadelphia, 2004, 284 s.
    
15. Zadák Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing, Praha 2002, 496 s.