VEDLEJŠÍ ÚČINKY ONKOLOGICKÉ LÉČBY – MANAGEMENT NÁVALŮ HORKA

„Hot flashes“ – návaly horka jsou nejčastějším projevem výpadové symptomatologie u žen vstupujících do přechodu. Objevují se nejenom při vzniku přirozené menopauzy, ale i v důsledku vzniku artificiální menopauzy po chemoterapii a jsou také častým vedlejším účinkem hormonoterapie u žen s karcinomem prsu. Návaly horka se objevují nejenom během dne, ale relativně často i v noci, pacientky jsou pro tyto potíže opakovaně v noci buzeny a objevuje se i spánkový deficit. Proto je vhodné se cíleně na možné výpadové projevy dotazovat. Vhodné je na tyto potíže reagovat nasazením medikace. V posledních 15 letech jsou publikovány studie zabývající se použitím nové řady antidepresiv v léčbě návalů horka – jedná se o skupinu léčiv zvaných SSRI a SNRI. Dále se nově od roku 2000 objevují také informace o využití gabapentinu v léčbě návalů horka. Ve většině klinických studií je efektivní lék srovnáván s placebem. Nejvyšší účinnost byla prokázána u venlafaxinu (75 mg), paroxetinu (12,5 mg) s řízeným uvolňováním a u gabapentinu (300 mg) 3krát denně. Nicméně tato terapie s sebou přináší i vedlejší účinky, a proto je nutno zvažovat intenzitu potíží a dle nich volit preparát, aby vedlejší účinky podpůrné terapie nepřevýšily jejich benefit. Nižší stupeň kontroly návalů horka je popisován u fluoxetinu (20 mg) a citalopramu (20 mg). U posledně jmenovaného preparátu nebyly studie randomizované, počet pacientů byl malý, ale efektivita je popisována až u 53–58 %. Studie neprokázaly u používaných antidepresiv zkříženou rezistenci, což lze využít záměnou jednoho preparátu za jiný při jeho inefektivitě. V posledních 5 letech se stále častěji diskutuje metabolizmus tamoxifenu, který se děje přes cytochrom CYP 2D6. Přes stejný cytochrom jsou metabolizována i některá SSRI antidepresiva. Klinické studie, které byly publikovány, prokazují rozporuplné výsledky. Dle publikovaných dat se ukazuje, že není vhodné v léčbě návalů horka používat silné inhibitory CYP 2D6, použití středních a slabých inhibitorů se nejeví, že by negativně ovlivňovalo metabolizmus tamoxifenu – jeho přeměnu na aktivní endoxifen. Není vhodné při hormonoterapii tamoxifenem podávat pacientkám paroxetin či fluoxetin, ale je možno použít sertralin či citalopram. Dalším z preparátů, které lze v terapii návalů horka použít, je klonidin v dávce 0,1 mg, ale jeho širší využití v praxi je limitováno výskytem NÚL. V léčbě je využíván i vitamin E v dávce 400 IU 2krát denně. Při výskytu návalů horka pouze lehkého stupně spíše zvolit nefarmakologickou intervenci – jako behaviorální aktivity, lehké tkané oblečení.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).