Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádory dětského a adolescentního věku
Téma: Nádory dětského a adolescentního věku
Číslo abstraktu: 141
Autoři: M. Nekolná; MUDr. David Sumerauer, Ph.D.; prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.; P. Tax; MUDr. Martin Kynčl
Centrální žilní přístup u dětí léčených
pro zhoubná nádorová onemocnění je v dnešní době již nezbytným
předpokladem dlouhodobé cytostatické léčby. Indikací pro zavedení
dlouhodobých centrálních žilních katétrů není pouze protinádorová,
ale rovněž podpůrná a případně i paliativní léčba. Ve svém sdělení
se věnujeme problematice použití venózních portů u dětských
onkologických pacientů.
V letech 1998-2002 jsme zavedli u dětí a dospívajících léčených na Klinice dětské onkologie Fakultní nemocnice v Motole celkem 360 implantabilních venózních portů u 337 dětí (191 chlapců, 146 dívek). U 20 dětí této skupiny byl zaveden 2. port, u dvou 3.port a u jednoho pacienta s opakovaně recidivujícím onemocněním byl zaveden 4. port k zajištění paliativní léčby. Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byli děti mezi 10.-15. rokem věku. Z žilních přístupů byla většinou užita pravostranná podklíčková žíla (301 případů), levostranná podklíčková žíla byla zvolena 55x. U jednoho chlapce byl port implantován cestou v. jugularis dx. a tři porty byly zavedeny cestou femorální žíly. Nejčastější diagnózou, pro kterou jsme indikovali zavedení implantabilního portu, byly nádory CNS (20,7%), na druhém místě byly sarkomy měkkých tkání (14,2%) a na třetím ne-Hodgkinské lymfomy (9,5%). Průměrná doba zavedení implantabilního portu byla ve sledovaném souboru 15,5 měsíce (9 dní – 56 měsíců). Výskyt komplikací v průběhu používání portu byl 15,8%. Nejčastější komplikací zavedeného implantabilního portu byla katétrová sepse v 7,2% s převahou Gram negativních vyvolávajících agens nad Gram pozitivními v poměru 2 : 1. Ve čtyřech případech byla katétrová sepse mykotického původu. U tří dětí se vyskytla infekce podkožní kapsy portu. Druhou nejčastější komplikací byla ruptura hadičky portu u 11 dětí (3%). U dalších pěti dětí došlo k rozpojení portu s embolizací distální části portu. Trombotické komplikace charakteru neprůchodnosti portu byly zaznamenány v deseti případech (2,7%). U dvou dětí došlo k trombóze kanylované žíly s nutností antikoagulační léčby. Z časných pooperačních komplikací se vyskytl pouze v jednom případě pneumothorax.
Výskyt komplikací ve sledovaném souboru je srovnatelný s výsledky dalších studií a plně opodstatň uje rozšiřující se používání implantabilních portů.
Práce vznikla s podporou VZ MŠMT ČR č. 111300005
V letech 1998-2002 jsme zavedli u dětí a dospívajících léčených na Klinice dětské onkologie Fakultní nemocnice v Motole celkem 360 implantabilních venózních portů u 337 dětí (191 chlapců, 146 dívek). U 20 dětí této skupiny byl zaveden 2. port, u dvou 3.port a u jednoho pacienta s opakovaně recidivujícím onemocněním byl zaveden 4. port k zajištění paliativní léčby. Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byli děti mezi 10.-15. rokem věku. Z žilních přístupů byla většinou užita pravostranná podklíčková žíla (301 případů), levostranná podklíčková žíla byla zvolena 55x. U jednoho chlapce byl port implantován cestou v. jugularis dx. a tři porty byly zavedeny cestou femorální žíly. Nejčastější diagnózou, pro kterou jsme indikovali zavedení implantabilního portu, byly nádory CNS (20,7%), na druhém místě byly sarkomy měkkých tkání (14,2%) a na třetím ne-Hodgkinské lymfomy (9,5%). Průměrná doba zavedení implantabilního portu byla ve sledovaném souboru 15,5 měsíce (9 dní – 56 měsíců). Výskyt komplikací v průběhu používání portu byl 15,8%. Nejčastější komplikací zavedeného implantabilního portu byla katétrová sepse v 7,2% s převahou Gram negativních vyvolávajících agens nad Gram pozitivními v poměru 2 : 1. Ve čtyřech případech byla katétrová sepse mykotického původu. U tří dětí se vyskytla infekce podkožní kapsy portu. Druhou nejčastější komplikací byla ruptura hadičky portu u 11 dětí (3%). U dalších pěti dětí došlo k rozpojení portu s embolizací distální části portu. Trombotické komplikace charakteru neprůchodnosti portu byly zaznamenány v deseti případech (2,7%). U dvou dětí došlo k trombóze kanylované žíly s nutností antikoagulační léčby. Z časných pooperačních komplikací se vyskytl pouze v jednom případě pneumothorax.
Výskyt komplikací ve sledovaném souboru je srovnatelný s výsledky dalších studií a plně opodstatň uje rozšiřující se používání implantabilních portů.
Práce vznikla s podporou VZ MŠMT ČR č. 111300005
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2004
