Užití G – CSF na základě doporučení EORTC z roku 2006.

Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Podpůrná onkologická léčba, výživa nemocných a ošetřovatelská péče

Téma: Postery

Číslo abstraktu: 060 (p270)

Autoři: doc. MUDr. Igor Richter, Ph.D.

Častý následek protinádorové léčby je myelosuprese, kam patří neutropenie, trombopenie a anémie. Tyto komplikace jsou spojené s potenciální mortalitou, morbiditou, zhoršením kvality života pacientů. Z hlediska ekonomického je také nezanedbatelná skutečnost nákladné podpůrné péče.
Febrilní neutropenie patří mezi nejčastější komplikace protinádorové chemoterapie. Mezi její důsledky z hlediska krátkodobého patří infekční komplikace, nutnost hospitalizace, potřeba nákladné antibiotické a antimykotické terapie, zhoršení kvality života. Z dlouhodobého hlediska dochází při neutropenii k redukci, případně odložení dávky chemoterapie se snížením účinnosti léčby. Toto je dobře zdokumentováno v práci Bonadonniho a kol., BMJ, 2005, kde při sledování adjuvantní chemoterapie u karcinomu prsu je přežití pacientek při poklesu dávkové intenzity pod 85% stejné jako v kontrolní skupině bez terapie.
Riziko vzniku neutropenie lze minimalizovat užitím G – CSF. Filgrastim a pegfilgrastim patří mezi skupinu těchto látek. Jde o glykoproteiny, které regulují tvorbu a uvolňování neutrofilů z kostní dřeně. Pegfilgrastim je pagylovaná forma filgrastimu s prodloužením doby účinku díky snížením renální clearance.
Historie doporučení pro užití G – CSF se datuje od 1994, kdy ASCO definovala první pravidla. Pro doporučená užití G – CSF v krajinách EU vyšly v roce 2006 inovované postupy v rámci EORTC. Nejvýznamnější změny se týkají:
  • snížení prahu rizika febrilní neutropenie pro indikaci ze 40% na 20%
  • sekundární profylaxe pomocí G – CSF po první epizodě febrilní neutropenie
  • zaměření na odhad celkového rizika vzniku febrilní neutropenie při rozhodování o užití G – CSF.

Jak již bylo řečeno, primární profylaxe G – CSF je doporučena u pacientů, kde je riziko vzniku febrilní neutropenie větší než 20%. V případě rizika 10-20% je potřeba zvážit primární profylaxi G – CSF v závislosti na chemoteraupetickém režimu, na rizikových faktorech pacienta (s vyšším rizikem vzniku febrilní neutropenie je spojen věk nad 65 let, špatný performance status dle ECOG, předchozí epizoda výskytu febrilní neutropenie, pokročilé onemocnění, přítomnost komorbidit, cytopenie v důsledku infiltrace kostní dřeně tumorem, špatný nutriční stav, otevřené rány, infekce, kombinovaná chemoradioterapie), faktorech léčby, zvážit skutečnost, kde odložení nebo redukce chemoterapie při neutropenii je spojená s horší prognózou onemocnění. V případě rizika vzniku febrilní neutropenie pod 10% není primární profylaxe G – CSF doporučena.
Z hlediska teraupetického užití G – CSF je vhodné rozdělit febrilní neutropenii na nekomplikovanou a komplikovanou. K tomu existuje mnoho skórovacích systémů, z nichž je nejčastěji používané MASCC skóre.
Cílem posteru je připomenout nové doporučení užití růstových faktorů G – CSF dle EORTC z roku 2006, dále budou uvedeny kasuistiky nemocných a užití růstových faktorů v praxi na Onkologickém oddělení Krajské nemocnice Liberec.

Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2007