Úvod

Vážení účastníci a příznivci XXXII. Brněnských onkologických dnů, vážení autoři odborných prací a čtenáři sborníku,

na odborných sjezdech a konferencích je zvykem věnovat pozornost hlavně novinkám a způsobům jak zlepšovat či zvyšovat výkon. Výkonově orientovaná společnost nemůže jinak než oceňovat výkon, tedy vyšší počty diagnostických procedur, vyšší počty operací, více efektivnější radioterapie, více podané chemoterapie, následně i více podpůrné terapie. Výkonové slogany skoro svádějí říci, že také více nemocných a vyšší náklady, což se zdá být brutální, leč tak to i je. Spějeme-li při tom potírání nádorových nemocí také k lepšímu zdraví fyzickému, duševnímu, sociálnímu i finančnímu, je to v pořádku. Nespějeme-li, může se stát zvýšené úsilí i přítěží. Fyzickou, duševní, sociální nebo finanční.

Kromě nového, lepšího, četnějšího a intenzivnějšího je třeba občas myslet také na udržení již dosaženého, zvláště v obdobích turbulencí. Vždyť jaký prospěch přinese přístavba druhého či třetího patra na budově s porušenou statikou základů a chvěním nosných pilířů? V českých zemích jsou roky turbulence vázány zvlášť na ty končící osmičkou a devítkou.

Při každoroční přípravě programu Brněnských onkologických dnů a uspořádávání sborníku přednesených prací si znovu uvědomujeme objem odborné, vědecké, kompilační či sumarizační práce, kterou tato malá země v onkologii ročně produkuje. V loňském hodnocení onkologického výzkumu EU, provedeném ECRMF (European Cancer Research Managers’ Forum), se mezi jiným ukázalo, že objem prostředků věnovaných na výzkum zhoubných nádorových onemocnění se v České republice pohybuje kolem 13 Kč na občana a rok. To není mnoho. Například ve Velké Británii činí tato částka hodně přes 400 Kč. Absolutní rozdíl ve vědecké produkci mezi Českem a Británií je značný, v relativních hodnotách na objem vynaložených prostředků už nejsou naše výsledky zdaleka tak špatné. A samozřejmě by mohly být lepší, pokud by se podpora zýšila. Ale to bychom zase byli u toho zvyšování zmiňovaného úvodu a přitom teď půjde spíše o to, jak udržet dosažené.

Původní práce v oblasti experimentální, diagnostické i klinické onkologie jsou každým rokem četnější a mnohé i velmi hodnotné. Nicméně ohroženou se stává samotná existence resortní grantové agentury, neboť v nové koncepci podpory vědy a výzkumu se s ní už nepočítá. Náročné diagnostické i léčebné technologie mohou získat pro běžnou obměnu i rozvoj významnou injekci z evropských strukturálních fondů. Mohou, ale zatím nezískávají. Omezí-li se zároveň jiné formy podpory, včetně dosavadních rozpočtových dotací, evropské fondy budou v lepším případě znamenat jen krátkodobou pomoc a chod na basální metabolismus. Každoročně bojujeme také o podporu Národního onkologického registru jako naší vitálně důležité databáze. Stejně tak každoročně sháníme sponzorské peníze pro datový audit funkčního mamárního screeningu, postrkujeme screening kolorektální a cervikální, pfiesvědčujeme plátcovské a centrální instituce o významu onkoprevence, vysvětlujeme dokola věci zdánlivě zcela jasné. Ceny práce v chirurgických oborech zůstávají ostudně nízké a jsou reminiscencí na počátek devadesátých let minulého století, kdy byly jaksi konstruovány. Náklady chirurgických oborů unášíme jen proto, že nám na operování nádorů občas vydělají obory jiné. To je ostatně jediný pozitivní, i když nesporně také deformující důsledek paušálu a pseudopojišťovenství. Dramaticky se zvýšily náklady na chemoterapii a její spotřeba stále vzrůstá. Je otázkou, zda vždy účelně. Co stávalo tisíce, poté desetitisíce, stojí nyní statisíce a miliony. Analýzy nákladů a přínosu (cost/benefit) se v této zemi pokládají zatím za neslušné. Ale jistě se shodneme, že je třeba aspoň udržet dosažené. Stoupat v reformních letech netřeba, nemožno však klesat. V zájmu o práci, v odbornosti, v kvalitě ani v sortimentu služeb. Určitě to není a nebude snadné, tak se aspoň potěšte Sborníkem XXXII. Brněnských onkologických dnů.