Úspěšnost mammárního screeningu a regiony

Česká republika se přihlásila jako první z postsocialistických zemí k celoplošnému programu snižování úmrtnosti na karcinom prsu. Program pro vyhledávání časného stadia karcinomu prsu byl schválen Komisí pro screening nádorů prsu MZ ČR dne 1. 7. 2002. Prakticky se screening rozběhl 1. 9. 2002 poté, co se prvním schváleným centrům podařilo navázat smlouvy s pojišťovnami. Screeningový program představuje fungující síť pracovišť, z nichž každé deklarovalo svoji profesní, organizační i technickou způsobilost.

Dle vyhlášky MZ ČR č. 372/2002 Sb. má každá žena nárok na screeningové vyšetření prsu ve věku 45 a nedovršených 70 let jednou za dva roky. V České republice žije 1,6 mil. žen, které mají nárok preventivní program využívat. V případě alespoň padesátiprocentní účasti se do screenignových center dostaví 800 tisíc žen jednou za dva roky. Znamená to, že každoročně by mělo přijít 400 tisíc bezpříznakových žen k preventivní mamografii. Doporučení ke screeningové mamografii jsou oprávněni vystavit gynekologové či praktičtí lékaři, dle vyhlášky mají dokonce povinnost v rámci preventivních prohlídek svých odborností aktivně ženy na screening nádorů prsu odesílat.
Ve věstníku MZ ČR, částka 11, 2002 jsou popsány podmínky, za kterých mohou v České republice screeningová centra fungovat.
Screeningová centra musí být schopna zvládat preventivní vyšetření s co nejmenšími náklady, ale rovněž dovést diagnostický proces do úplného závěru. Spolupracují také s různými odborníky při dispenzární péči o minoritní skupinu žen, které potřebují více péče než jen preventivní vyšetření.
Centra byla do sítě vpuštěna vícestupňovým schvalovacím procesem až na základě splnění určených podmínek, musela také deklarovat schopnost trvalého dodržování těchto podmínek.
Screeningová centra mají povinnost dodržovat přijatelné objednávací doby, zaměstnávat erudované lékaře, používat kvalitní přístroje, provádět úplnou diagnostiku zakončenou předoperační biopsií, postarat se o nemocné, negativní výsledky vyšetření dát ženě v psané podobě při vyšetření do ruky ihned nebo do tří dnů. Zavázala se provádět eventuální nezbytnou ultrasonografii v těsné časové návaznosti na mamografii.
Naplňování uvedených podmínek sleduje dosažení vysoké profesní úrovně každého centra a vysoký uživatelský komfort pro ženy, kterým je program určen. Ženy si mají osvojit prevenci jako dlouhodobý program, proto je zdůrazňován komfort časové dostupnosti (krátká objednávací doba pokud není ovlivněna objektivními obtížemi v systému zdravotnictví) a také komfort práva na znalost výsledku v den vyšetření nebo nejpozději do tří dnů (short door to diagnosis time). Dobře fungující centra zvládnou proces provedení mamografie s dvojím čtením snímků, eventuálně doplněný ultrasonografií od 60 minut do 2 hodin.
Screeningová centra podstupují reakreditace, při kterých tři nezávislé subjekty (SÚJB, pojišťovny a zástupci Komise pro screening nádorů prsu MZ ČR společně se zástupci Komise odborníků pro mamární diagnostiku Radiologické společnosti) zkoumají, zda centrum dodržuje všechny podmínky, ke kterým se zavázalo. První reakreditace proběhly po roce fungování center a v praxi ověřily, zda centra vstupující do sítě uvádějí v přihláškách pravdivé informace. Proces není formální, byl zvolen systém kontrol v místě, nikoli distanční.
Zástupci screeningových center podepsali závazek sběru dat, která budou sloužit k samokontrole a k on-line vyhodnocování na celorepublikové bázi. Anonymizovaná data jsou každoročně vyhodnocována, každé pracoviště si pak může srovnávat své vlastní výsledky s celorepublikovým standardem či výsledky ve svém kraji.
První výsledky povinného datového auditu potvrzují, že v praxi se dá dosáhnout dokonce vyšší efektivity systému, než přinesla původní pilotní studie. V roce 2003, kdy bylo vyšetřeno 219 645 žen, bylo u těchto účastnic nalezeno 997 karcinomů (Tis 7%, T1 stadium 71%, T2 20%, T3 1%, T4 1%), v 2004 bylo vyšetřeno 258 558 žen a nalezeno 1145 malignit (Tis 7%, T1 69%, T2 19%, T3 2%, T4 1%), v roce 2005 bylo vyšetřeno 313 598 a detekováno 1 515 karcinomů (Tis 7%, T1 63%, T2 16%, T3 1%, T4 %, dosud neurčeno 9%).
Výsledky datového auditu ukazuji nejen na efektivitu záchytu časných stadií, ale rovněž na postupně se zvyšující účast žen ve screeningu, i když v procentech to stále ještě znamená, že jsme v České republice dosud oficiálně nedosáhli 50% účasti. Vedle těchto údajů je třeba vnímat, že vedle žen, které nedocházejí na žádné preventivní vyšetření prsů, mnoho žen setrvačně navštěvuje nescreeningová centra, která nejsou podrobována auditu a rovněž nejsou pod dohledem odborné společnosti.
K výhodám sběru dat a jejich auditu patří také to, že všichni odborníci mají možnost znát celorepubliková, ale i regionální data, která se tak stávají nástrojem sebeevaluace, což je celosvětově vnímáno jako jediná cesta neustálého udržování a dokonce zvyšování kvality poskytované péče.