Úskalí magnetické rezonance prsu

Úvod: Magnetická rezonance prsu se v poslední době stále častěji zařazuje do diagnostického algoritmu při vyšetřování prsou. Cílem sdělení je upozornění na její přednosti a omezení.

Metodika:

Na našem pracovišti se provádí vyšetření MR prsou již 2 roky na přístroji Magnetom Symphony od firmy Siemens. Pacientka při vyšetření leží na břiše a oba prsy jsou lehce komprimovány v dedikované dvojité prsní cívce. Nejprve se provádí nativní vyšetření obou prsou –T1 vážená sekvence a STIR sekvence v 5 mm vrstvách v transversální orientaci. Po podání kontrastní látky se provádí dynamické vyšetření obou prsou - T1 vážená sekvence s potlačením tuku v 1,2 mm vrstvách. Po dokončení vyšetření se provádí subtrakce pre a postkontrastních skenů, měří se intenzita signálu v místech podstatného zvýšení signálu a provádí se konstrukce křivky změny intenzity signálu v čase.

Diskuze:

Senzitivita MR prsou je udávána v rozmezí 93-96% (v porovnání senzitivita mamografie se pohybuje mezi 80-90%), ale vykazuje relativně malou specificitu – 65-80%, která je ovlivněna kvalitou přístroje a vyšetřovacím protokolem.
K indikacím k MR vyšetření prsou patří diferenciální diagnostika maligních a benigních lézí, rozlišení pooperačních a poiradiačních změn od recidivy karcinomu prsu a detekce multifokálních, multicentrických či bilaterálních lézí. Je vhodná při nálezu metastatického postižení lymfatických spádových uzlin (primární léze?), při detekci případné infiltrace hrudní stěny, u žen se silikonovými implantáty, u žen s denzní žlázou, a u vysoce rizikových pacientek (př. BRCA mutace). Kontraindikace jsou stejné jako u jiného vyšetření pomocí magnetické rezonance. U této metody však existují i indikační omezení. Toto vyšetření není vhodné provádět při menším odstupu jak 6 měsíců po chirurgickém výkonu či biopsii, dále 12-18 měsíců po ukončení radioterapie. Výsledek magnetické resonance prsou může být významně ovlivněn hormonálními vlivy (hormonální terapií, hormonální substitucí a fází menstruačního cyklu). Vyšetření je nutné naplánovat s ohledem na mentruační cyklus pacientky, doporučujesevyšetřenído 2. týdnepo proběhlém menses.
MR vyšetření prsou se s výhodou využívá při odlišování pooperačních změn od recidivy v operovaném či ozařovaném terénu, kde je diagnostická hodnota MMG a UZ limitována. MR tak vykazuje poměrně vysokou (až 100%) senzitivitu pro verifikaci jizevnatých změn. Za velmi suspektní se považuje jakýkoliv enhancing po podané kontrastní látce, i když křivka změny intensity signálu v čase zůstává nespecifickou. Recidiva onemocnění se na rozdíl od jizvy po podání kontrastní látky opacifikuje, proto absence kontrastní látky v jizevnaté tkáni vylučuje invazivní proces s velkou spolehlivostí.
Při hodnocení lézí prsu je důležité porovávat morfologické znaky v kombinaci s charakterem opacifikace ložiska po podání kontrastní látky během dynamického vyšetření.
Na závěr posteru uvedeme 2 kazuistiky pacientek vyšetřených pomocí magnetické resonance ve FN HradecKrálové.

Závěr:

V diagnostickém algoritmu zobrazování prsou stojí magnetická rezonance za mamografií a ultrasonografií. Může tak přispět v diferenciální diagnostice maligních a benigních lézí, při dispenzarizaci rizikových pacientek, a pro vyloučení recidivy u pooperačních stavů. Vyšetření prsou magnetickou rezonancí má však svá omezení a úskalí. Jedná se o vyšetření nákladné, dlouhotrvající, a je nutné jej plánovat vzhledem k fázi menstruačního cyklu. Vyšetření je též limitováno při krátkém časovém odstupu od předchozí chirurgické či onkologické terapie, není vhodné pro diferenciální diagnostiku mikrokalcifikací, při patologické sekreci, a pro odlišení zánětlivého karcinomu a zánětu. Často nastanou diagnostické rozpaky při nálezu velmi malé léze při MR vyšetření v objemných prsou při nemožnosti jejího označení pro chirurgickou exstirpaci.