ÚSKALÍ KVANTITATIVNÍHO STANOVENÍ NÍZKÝCH KONCENTRACÍ STEROIDNÍCH HORMONŮ V KLINICKÝCH VZORCÍCH

Východiska:

Estrogeny jsou ústředními steroidními hormony žen regulujícími zejména menstruační cyklus. V malých koncentracích je měříme i u mužů. Ob­vyklými formami estrogenů, které měříme v biologických tekutinách, jsou estron (E1), estradiol (17-beta estradiol, E2) a estriol (E3). Estron a estradiol jsou hlavními cirkulujícími estrogeny u netěhotných žen, zatímco estriol je hlavním estrogenem v těhotenství. Estron je tvořen v nadledvině a také v tukové tkáni; může být dle (metabolické) potřeby konvertován na estradiol. Po menopauze se stává hlavním estrogenem ženského organizmu. Estradiol je produkován zejména vaječníky, u žen dále nadledvinkami; muži jej tvoří v nadledvinkách a varlatech. Hladiny estradiolu průběhu fyziologického menstruačního cyklu jsou přísně koordinovány s hladinami FSH a LH. Normální hladiny estradiolu odpovídají za ovulaci, fertilizaci, těhotenství, fyziologickou strukturu, remodelaci a metabolizmus kostí a regulují hladiny cholesterolu. Estriol je hlavní formou estrogenu v graviditě. Estradiol je primárně syntetizován ve vaječnících a var­latech „aromatizací" testosteronu. Jeho malé množství produkují nadledvinky a některé periferní tkáně, zejména tuk. Většina cirkulujícího estronu je naopak odvozena od adrenálního androstendionu. Oba tyto steroidy se mohou metabolicky interkonvertovat a oba jsou obdobně inaktivovány hydroxylací a konju­gací.

Cíl:

Měření sérových hladin estradiolu je běžně používáno v klinické medicíně ke sledování reprodukčních funkcí a menopauzálního statutu. Hlavními doposud používanými metodami jsou v současnosti kompetitivní imunoanalýzy. I když jde o metody velmi analyticky citlivé, jsou náchylné k endogenním in­terferencím; častými interferenty jsou konjugované formy steroidních hormonů, jejich metabolity nebo prekurzory, a také v současnosti používané medici­nální přípravky. V těchto případech je vhodné použít přípravný krok před vlastní analýzou, který většinou spočívá v extrakci sledovaného steroidu z komplexní matrice biologického materiálu. Pro tyto extrakce se používá buď organická fáze nebo pevná fáze na principu sorbentu C18. Tato příprava vzorku je ovšem značně komplikovaná a časově náročná. Po provedené extrakci lze vzorky v některých případech analyzovat kompetitivní imunoanalýzou, lépe však pomocí hmotnostní spektrometrie s vnitřním standardem sledované látky značeným stabilním izotopem.

Závěr:

V poslední době se ukazuje, že v řadě klinických si­tuací je třeba použít ultrasenzitivních metod pro stanovení estradiolu současně s estronem. Jde zejména o estrogenovou deficienci u mužů, dědičné poruchy metabolizmu steroidních hormonů, klasifikace rizika kostních fraktur u žen před menopauzou a v poslední době zejména TDM v kontextu buď HRT nebo antiestrogenní léčbou. Sdělení bude zaměřeno na diskuzi analytických problémů spolu s nástinem analytických možností, jak řešit klinické situace, kdy nachá­zíme rozpor mezi hladinami estradiolu a FSH u pacientek s plánovanou terapií antiestrogeny.

Práce byla podpořena: RECAMO CZ CZ.1.05/2.1.00/03.0101 a LM2010004.