Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče
Téma: XII. Onkologie, pacienti, veřejnost
Číslo abstraktu: 123
Autoři: Ing. Gabriela Franková
Anotace
Řízení kvality, má-li být efektivní, musí být vnímáno jako komplexní proces, do kterého jsou zainteresováni, více či méně, všichni zaměstnanci zdravotnického zařízení, a to bez rozdílu pracovního zařazení či funkční pozice. Znalost postupů a nástrojů pro řízení kvality se stále častěji řadí mezi základní kvalifikační požadavky zdravotnického personálu. Požadavky na kvalitu zdravotní péče se zaměřují především do oblasti komplexnosti, kontinuity a bezpečnosti poskytované zdravotní péče. V centru pozornosti jsou logicky nejproblematičtější a nejrizikovější místa, kterými jsou integrace péče a kompletní, efektivní, srozumitelná a včasná komunikace mezi všemi členy týmu, který o pacienta pečuje.
Ošetřovatelství jako samostatný vědní obor sehrává v procesu péče naprosto nezastupitelnou roli. Zdravotní sestra spektrem svých činností tvoří základní integrující prvek v procesu péče. Představuje nejčastěji první kontakt s pacientem, který bývá velmi často tím zásadním s ohledem na jeho spokojenost. Tráví s pacientem nejvíce času, získává si nejsnáze jeho důvěru a tak se stává nenahraditelným zdrojem informací často zásadních pro další péči. Kvalita péče o pacienta, tedy kvalita práce, je samotnou podstatou, smyslem i cílem ošetřovatelství. Kvalita není nic jiného než mozaika složená s každodenní odpovědně, efektivně, ohleduplně a promyšleně vykonávané „rutiny". Jedná se o smysluplně poskládané dílčí činnosti a záměna mikro za makro-pohled. Při zavádění a řízení kvality je třeba si uvědomit, že vše souvisí se vším a každý zaměstnanec zdravotnického zařízení, který se přímo (lékař, sestra, fyzioterapeut apod.) nebo nepřímo (kuchař, pradlena, uklízečka, technik zdravotnické techniky atd.) podílí na péči o pacienta, sehrává s ohledem na výsledek péče nezastupitelnou roli. Z pohledu kvality nelze dělit činnosti na méně či více podstatné, neboť například i velmi kvalitně provedený operační výkon může z důvodu nekvalitně prováděného úklidu skončit se špatným výsledkem. Toto je nutné si uvědomit.
Systémy pro řízení kvality bývají především v počátečním stádiu implementace přijímány zdravotnickým personálem jako velmi zatěžující a administrativně náročné nástroje, které mají své místo zejména ve výrobních podnicích. Velmi intenzivně jsou tyto pocity vnímány především v případě implementace norem řady ISO 9000, které situaci stěžují technickým a pro zdravotníky málo srozumitelným jazykem. Pravda je však někde jinde. V systémech pro řízení kvality často zbytečně hledáme složitosti.
Například mezi nejproblematičtější otázky pokládané akreditačními inspektory patří dotazy typu: „Co dělá vaše zdravotnické zařízení pro zvyšování kvality péče a bezpečí pacientů a jak vy osobně se na tomto zlepšování podílíte?" Odpověď není složitá, stačí se jen s odstupem podívat na denně vykonávané činnosti a položit si otázku: „Co je cílem těch činností? Proč to dělám?".
Systémy kvality požadují eliminaci rizik což není nic jiného než např. kontrola identifikace pacienta před podáním léků, krve, před výkonem, zajištění jeho vhodných stravovacích, pohybových či hygienických režimů, podání správného léku ve správné dávce a správném čase, identifikace rizik pádu, suicida, bolesti, dekubitů, malnutrice atd. Systémy pro řízení kvality mají svůj hluboký smysl a záleží jen na zaměstnancích zdravotnického zařízení co z nich udělají, zda byrokratické strašidlo, či životaschopný systém, který zvýší bezpečnost nejen pacientů, ale i personálu. Cílem presentace je identifikovat a procesně zařadit klíčové činnosti sestry v kontextu požadavků systémů pro řízení kvality.
Řízení kvality, má-li být efektivní, musí být vnímáno jako komplexní proces, do kterého jsou zainteresováni, více či méně, všichni zaměstnanci zdravotnického zařízení, a to bez rozdílu pracovního zařazení či funkční pozice. Znalost postupů a nástrojů pro řízení kvality se stále častěji řadí mezi základní kvalifikační požadavky zdravotnického personálu. Požadavky na kvalitu zdravotní péče se zaměřují především do oblasti komplexnosti, kontinuity a bezpečnosti poskytované zdravotní péče. V centru pozornosti jsou logicky nejproblematičtější a nejrizikovější místa, kterými jsou integrace péče a kompletní, efektivní, srozumitelná a včasná komunikace mezi všemi členy týmu, který o pacienta pečuje.
Ošetřovatelství jako samostatný vědní obor sehrává v procesu péče naprosto nezastupitelnou roli. Zdravotní sestra spektrem svých činností tvoří základní integrující prvek v procesu péče. Představuje nejčastěji první kontakt s pacientem, který bývá velmi často tím zásadním s ohledem na jeho spokojenost. Tráví s pacientem nejvíce času, získává si nejsnáze jeho důvěru a tak se stává nenahraditelným zdrojem informací často zásadních pro další péči. Kvalita péče o pacienta, tedy kvalita práce, je samotnou podstatou, smyslem i cílem ošetřovatelství. Kvalita není nic jiného než mozaika složená s každodenní odpovědně, efektivně, ohleduplně a promyšleně vykonávané „rutiny". Jedná se o smysluplně poskládané dílčí činnosti a záměna mikro za makro-pohled. Při zavádění a řízení kvality je třeba si uvědomit, že vše souvisí se vším a každý zaměstnanec zdravotnického zařízení, který se přímo (lékař, sestra, fyzioterapeut apod.) nebo nepřímo (kuchař, pradlena, uklízečka, technik zdravotnické techniky atd.) podílí na péči o pacienta, sehrává s ohledem na výsledek péče nezastupitelnou roli. Z pohledu kvality nelze dělit činnosti na méně či více podstatné, neboť například i velmi kvalitně provedený operační výkon může z důvodu nekvalitně prováděného úklidu skončit se špatným výsledkem. Toto je nutné si uvědomit.
Systémy pro řízení kvality bývají především v počátečním stádiu implementace přijímány zdravotnickým personálem jako velmi zatěžující a administrativně náročné nástroje, které mají své místo zejména ve výrobních podnicích. Velmi intenzivně jsou tyto pocity vnímány především v případě implementace norem řady ISO 9000, které situaci stěžují technickým a pro zdravotníky málo srozumitelným jazykem. Pravda je však někde jinde. V systémech pro řízení kvality často zbytečně hledáme složitosti.
Například mezi nejproblematičtější otázky pokládané akreditačními inspektory patří dotazy typu: „Co dělá vaše zdravotnické zařízení pro zvyšování kvality péče a bezpečí pacientů a jak vy osobně se na tomto zlepšování podílíte?" Odpověď není složitá, stačí se jen s odstupem podívat na denně vykonávané činnosti a položit si otázku: „Co je cílem těch činností? Proč to dělám?".
Systémy kvality požadují eliminaci rizik což není nic jiného než např. kontrola identifikace pacienta před podáním léků, krve, před výkonem, zajištění jeho vhodných stravovacích, pohybových či hygienických režimů, podání správného léku ve správné dávce a správném čase, identifikace rizik pádu, suicida, bolesti, dekubitů, malnutrice atd. Systémy pro řízení kvality mají svůj hluboký smysl a záleží jen na zaměstnancích zdravotnického zařízení co z nich udělají, zda byrokratické strašidlo, či životaschopný systém, který zvýší bezpečnost nejen pacientů, ale i personálu. Cílem presentace je identifikovat a procesně zařadit klíčové činnosti sestry v kontextu požadavků systémů pro řízení kvality.
Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009
