Konference: 2007 3. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie
Kategorie:
Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: 03. Mechanismy účinku protinádorových léčiv a léčebných postupů
Číslo abstraktu: 011
Autoři: E. Buršíková; RNDr. Eva Matoušková, CSc.; M. Prchalová; Prof. MUDr. Zdeněk Kleibl, Ph.D.
Zárodečné mutace v genech BRCA1 a BRCA2 jsou hlavními
predispozičními faktory pro vznik hereditárního karcinomu prsu
a/nebo ovaria. Celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu u nosiček
těchto mutací dosahuje 80%. Klinické studie ukazují, že u pacientek
s mutacemi v genu BRCA1 je dosahováno mírně horších léčebných
odpovědí v terapii karcinomu prsu ve srovnání s pacientkami s
mutacemi v genu BRCA2 a pacientkami se sporadickými tumory. Cílem
práce byla charakterizace biologické odpovědi primárních mamárních
kultivovaných buněk získaných z mamoplastik od nosiček
hereditárních mutací v genu BRCA1/2 a zdravých žen na paletu
antineoplastických chemoterapeutik s různým mechanismem účinku
(gemcitabin, doxorubicin, topotecan, vinorelbin, cisplatina,
karboplatina, 5-fluorouracil). Celkem bylo hodnoceno 11 vzorků
nosiček mutací v genu BRCA1/2 a 12 vzorků od zdravých žen. Po
odběru zdravé mamární tkáně byly vzorky enzymaticky dezintegrovány
pomocí 0.1% kolagenázy A a následně suspenze mamárních buněk byla
kultivována v modifikovaném HMEM médiu za použití feeder-layer
techniky. Na subkonfluentní buňky ve 4. pasáži byla aplikována
studovaná cytostatika v různých koncentracích překrývající jejich
celé terapeutické rozmezí v násobcích „plasma peak concentration
(ppc)“. Růst buněk byl hodnocen pomocí MTT a NTCA testů po 72
hodinách. Z výsledků vyplývá, že primární mamární buňky s/bez
přítomnosti mutace v genu BRCA1/2 se chovají podobným způsobem.
Nejvyšší rezistenci vykazovaly na přítomnost 5-fluorouracilu,
naopak, nejcitlivější byly na přítomnost doxorubicinu. U tohoto
cytostatika jsme však zaznamenali dva vzorky primárních buněk,
jeden od nosičky mutace BRCA1 a druhý BRCA2, které vykazovaly
výraznou rezistenci k doxorubicinu (tolerance dávky 40 ppc). U
ostatních testovaných preparátů (gemcitabin, topotecan, vinorelbin,
cisplatina, karboplatina) se citlivost v obou testovaných souborech
od sebe nelišila.
Práce na tomto projektu je podporována grantem IGA MZ ČR NR
8345-4
Datum přednesení příspěvku: 29. 11. 2007