Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Ostatní
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 241p
Autoři: Mgr. Katerina Křížová; Mgr. Jana Steigerová, Ph.D.; Mgr. Lucie Rárová, Ph.D.; Mgr. Jana Oklešťková, Ph.D.; Mgr. Michaela Šváchová; prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc.; prof. Ing. Miroslav Strnad, CSC.,DSc.
Úvod
Cholestanové deriváty jsou novou skupinou látek, jejichž mechanismus působení není kompletně prozkoumán na molekulární úrovni. Jedná se o analoga polyhydroxylových derivátů sterolu představující jeden z typů regulátorů růstu rostlin. Některé syntetizované deriváty cholestanu testované in vitro vynikaly také výraznou cytotoxickou aktivitou na savčí buňky. Na základě strukturálních motivů těchto látek se dá předpokládat, že jedním z možných vysvětlení silných cytotoxických účinků by mohla být vazba na receptory pro steroidní hormony. Tato práce je zaměřena na studium efektu vybraných derivátů cholestanu u hormonálně senzitivních a hormonálně nesenzitivních buněčných linií odvozených od karcinomu prsu.
Cíl práce
Cílem této studie je zjistit vliv vybraných derivátů na proliferaci buněk, buněčný cyklus, genovou expresi a indukci apoptózy u buněčných linií odvozených od karcinomu prsu a zjistit případné rozdíly mezi expresí klíčových proteinů u hormonálně citlivých a hormonálně necitlivých buněk, které by napomohly lépe pochopit mechanismy nádorové progrese a perspektivně vést k vývoji účinnější terapie.
Metody
Ke studiu byly použity metodické přístupy: kultivace buněčných linií in vitro, testy buněčné viability a proliferace, průtoková cytometrie, stanovení genové exprese na proteinové úrovni pomocí Western blot analýzy a imunocytochemie.
Výsledky
Na základě MTT testu byl u mammárních hormonálně senzitivních (MCF-7) a hormonálně nesenzitivních (MDA-MB-468) nádorových buněčných linií sledován účinek studovaných derivátů KAR6299 a 1966 na buněčnou viabilitu a proliferaci po dobu 24, 48 h a byla určena koncentrace IC50. Oba typy látek inhibovaly buněčnou viabilitu u obou nádorových buněčných linií. Pro další experimenty byly použity koncentrace látek 5, 15, 30 a 40 µmol/l (24 a 48 h).
Na základě analýzy pomocí průtokové cytometrie byly sledovány změny distribuce buněk v rámci buněčného cyklu po ovlivnění buněk testovanými deriváty. U buněk MCF-7 byla zjištěna blokáda buněk v G1 fázi buněčného cyklu po ovlivnění látkou KAR 6299 za současného snížení zastoupení buněk ve zbývajících fázích cyklu. U buněk MDA-MB-468 nebyly zaznamenány výraznější změny. Pomocí průtokové cytometrie byla také provedena analýza malých jaderných částic, subG1 frakce buněčného cyklu, které jsou spojovány s apoptózou buněk. Oba typy studovaných látek zvyšovaly procenta subG1 buněk, přičemž u buněk MCF-7 byl efekt látky 1966 nejvýraznější. Western blot analýza prokázala, že testované deriváty vedou u sledovaných buněčných linií ke změnám exprese některých proteinů uplatňujících se při regulaci buněčného cyklu a apoptózy. U buněčné linie MCF-7 citlivé na estrogeny byly pomocí imunofluorescenční detekce a Western blot analýzy zjištěny změny lokalizace androgenového receptoru (AR) a estrogenového receptoru (ER-α, -β) doprovázené poklesem exprese těchto proteinů nejvýrazněji po 48 h působení testovaných látek v koncentraci 30 a 40 µM.
Závěr
Na základě této práce jsme charakterizovali účinek cholestanových derivátů na buněčné linie odvozené od karcinomu prsu. Zjistili jsme, že tyto látky mají schopnost inhibovat buněčnou proliferaci a vyvolat změny buněčného cyklu i hladin některých proteinů regulujících buněčný cyklus. Získané výsledky by mohly přispět k bližší specifikaci účinku studovaných látek na hormonálně citlivé a necitlivé lidské nádorové linie a případně přinést vysvětlení odlišné terapeutické odpovědi nádorů s rozdílnou histogenezí a hormonální responzibilitou. Nelze vyloučit případné využití těchto derivátů jako potenciálních protinádorových léčiv.
Tato práce je financována za přispění grantů MSM 6198959216, IGA MZ ČR NT11060 a GAČR 303/09/H048.
Cholestanové deriváty jsou novou skupinou látek, jejichž mechanismus působení není kompletně prozkoumán na molekulární úrovni. Jedná se o analoga polyhydroxylových derivátů sterolu představující jeden z typů regulátorů růstu rostlin. Některé syntetizované deriváty cholestanu testované in vitro vynikaly také výraznou cytotoxickou aktivitou na savčí buňky. Na základě strukturálních motivů těchto látek se dá předpokládat, že jedním z možných vysvětlení silných cytotoxických účinků by mohla být vazba na receptory pro steroidní hormony. Tato práce je zaměřena na studium efektu vybraných derivátů cholestanu u hormonálně senzitivních a hormonálně nesenzitivních buněčných linií odvozených od karcinomu prsu.
Cíl práce
Cílem této studie je zjistit vliv vybraných derivátů na proliferaci buněk, buněčný cyklus, genovou expresi a indukci apoptózy u buněčných linií odvozených od karcinomu prsu a zjistit případné rozdíly mezi expresí klíčových proteinů u hormonálně citlivých a hormonálně necitlivých buněk, které by napomohly lépe pochopit mechanismy nádorové progrese a perspektivně vést k vývoji účinnější terapie.
Metody
Ke studiu byly použity metodické přístupy: kultivace buněčných linií in vitro, testy buněčné viability a proliferace, průtoková cytometrie, stanovení genové exprese na proteinové úrovni pomocí Western blot analýzy a imunocytochemie.
Výsledky
Na základě MTT testu byl u mammárních hormonálně senzitivních (MCF-7) a hormonálně nesenzitivních (MDA-MB-468) nádorových buněčných linií sledován účinek studovaných derivátů KAR6299 a 1966 na buněčnou viabilitu a proliferaci po dobu 24, 48 h a byla určena koncentrace IC50. Oba typy látek inhibovaly buněčnou viabilitu u obou nádorových buněčných linií. Pro další experimenty byly použity koncentrace látek 5, 15, 30 a 40 µmol/l (24 a 48 h).
Na základě analýzy pomocí průtokové cytometrie byly sledovány změny distribuce buněk v rámci buněčného cyklu po ovlivnění buněk testovanými deriváty. U buněk MCF-7 byla zjištěna blokáda buněk v G1 fázi buněčného cyklu po ovlivnění látkou KAR 6299 za současného snížení zastoupení buněk ve zbývajících fázích cyklu. U buněk MDA-MB-468 nebyly zaznamenány výraznější změny. Pomocí průtokové cytometrie byla také provedena analýza malých jaderných částic, subG1 frakce buněčného cyklu, které jsou spojovány s apoptózou buněk. Oba typy studovaných látek zvyšovaly procenta subG1 buněk, přičemž u buněk MCF-7 byl efekt látky 1966 nejvýraznější. Western blot analýza prokázala, že testované deriváty vedou u sledovaných buněčných linií ke změnám exprese některých proteinů uplatňujících se při regulaci buněčného cyklu a apoptózy. U buněčné linie MCF-7 citlivé na estrogeny byly pomocí imunofluorescenční detekce a Western blot analýzy zjištěny změny lokalizace androgenového receptoru (AR) a estrogenového receptoru (ER-α, -β) doprovázené poklesem exprese těchto proteinů nejvýrazněji po 48 h působení testovaných látek v koncentraci 30 a 40 µM.
Závěr
Na základě této práce jsme charakterizovali účinek cholestanových derivátů na buněčné linie odvozené od karcinomu prsu. Zjistili jsme, že tyto látky mají schopnost inhibovat buněčnou proliferaci a vyvolat změny buněčného cyklu i hladin některých proteinů regulujících buněčný cyklus. Získané výsledky by mohly přispět k bližší specifikaci účinku studovaných látek na hormonálně citlivé a necitlivé lidské nádorové linie a případně přinést vysvětlení odlišné terapeutické odpovědi nádorů s rozdílnou histogenezí a hormonální responzibilitou. Nelze vyloučit případné využití těchto derivátů jako potenciálních protinádorových léčiv.
Tato práce je financována za přispění grantů MSM 6198959216, IGA MZ ČR NT11060 a GAČR 303/09/H048.
Datum přednesení příspěvku: 21. 4. 2011
