TRENDY VE STRUKTUŘE ONKOLOGICKÉHO PACIENTA - V PRAXI A SPOLUPRÁCE S PL

Z praktického hlediska nás ve struktuře onkologických pacientů musejí zajímat hlavně trendy vývoje klinických stadií solidních zhoubných nádorů, zejména pak podíl stadií I., snáze i levněji léčitelných. S tím souvisí také vývoj úmrtnosti a podíl pacientů, kteří přežívají po léčbě, ale je nutno dále je sledovat jako rizikové, ať už z hlediska možného návratu původního onemocnění nebo vzniku jiného nového nádoru, metachronní duplicity nebo i triplicity. Hlavním trendem je nyní nárůst prevalence nemocných s onkologickou diagnózou, ať již právě léčených nebo dlouhodobě sledovaných po léčbě, recidivujících nebo pravděpodobně už trvale vyléčených. V roce 2014 žilo v ČR s onkologickou diagnózou 518 000 takových občanů a jejich počet každoročně narůstá. Podílí se na tom časnější záchyt některých nádorů a účinnější léčba, ovšem i celkové prodlužování průměrné délky života a stárnutí populace. Z 15 hlavních onkologických diagnóz (main cancer killers) je za posledních 20 let markantní nárůst I. stadií až na trojnásobek u karcinomu prsu (C50), významný je také u nádoru ledvin (C64), močového měchýře (C67) a varlat (C62). Poněkud měnlivý byl vývoj stadií karcinomu prostaty (C61) se vzestupem I. stadií až v posledních letech. Je naopak znepokojivé, že podíl I. stadií zůstává prakticky stejný u všech zhoubných nádorů trávícího traktu (C15, C16, C18-C20, C22-C25), a to i přes funkční kolorektální screening a technologicky dokonalejší diagnostiku trávící trubice, jater i pankreatu. Podíl I. stadií je zde nanejvýš čtvrtinový, spíše však ještě o dost menší. Totéž platí pro nádory plic (C34). U gynekologických nádorů je podíl I. stadií nádorů dělohy (C53, C54) sice vyšší, 50-70 %, ale dlouhodobě již neroste ani přes deklarovanou dobrou onkogynekologickou prevenci a u nádorů vaječníků (C56) dokonce dosti klesá. Trendu nižší úmrtnosti při rostoucí incidenci zhoubných nádorů je tedy organizovaným screeningem dosahováno pouze u nádorů prsu (C51), méně organizovaně u urologických nádorů (C61, C62, C64, C67), ale u ostatních malignit se na redukci úmrtnosti podílí asi jen účinnější léčba. Je zjevné, že trvalý deficit levnější prevence a časné dia­gnostiky pracně doháníme složitou a nákladnou léčbou pokročilejších stadií. I k té však bude stále více potřeba zlepšit organizaci dalšího sledování těchto pa­cientů po léčbě, a to nejen z hlediska již léčené diagnózy, ale také se zaměřením na časnější záchyt dalších duplicitních nádorů. Tomu je potřeba přizpůsobit ambulantní kapacity a trpělivě odstraňovat rezervy, které máme v časném záchytu nádorů, což nepůjde bez efektivnější spolupráce s praktiky a posílení onkopreventivních prohlídek. Pro toto sdělení byla užita data NOR ČR 1994-2013 v systému SVOD - www.svod.cz.