Konference: 2008 13. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii a 3.ročník pro NLZP
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: Nové trendy v diagnostice a léčbě ca hrdla děložního, radikalita chirurgických výkonů, doporučené postupy v případě selhání primární léčby, možnosti chirurgického řešení,reiradiace
Číslo abstraktu: 038
Autoři: MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.; MUDr. Renata Neumanová, Ph.D., MBA; MUDr. Julie Bienertová-Vašků, Ph.D.; MUDr. Zuzana Dostálová, Ph.D.; MUDr. Jana Navrátilová
Karcinom děložního čípku je třetím nejčastěji se vyskytujícím
nádorem ženského genitálu. V roce 2004 byla incidence tohoto nádoru
v České Republice 19,7/100000, což v absolutních číslech znamenalo
1033 nových případů. Mortalita této nemoci byla 7,5/100000 žen. Z
dlouhodobého pohledu tedy můžeme pozorovat mírný pokles incidence
nemoci.
Léčba karcinomu hrdla děložního se stanoví dle TNM klasifikace,
histologického typu, stupně diferenciace a dalších prognostických
faktorů (hloubky invaze do stromatu, přítomnost lymfangioinvaze
apod.). Významnou roli hrají věk, fertilita pacientky a její
celkový zdravotní stav. Preferován je multidisciplinární přístup
(operace, radioterapie, chemoterapie, podpůrná léčba).
Léčba recidiv tohoto nádorového onemocnění je velmi svízelná a
závisí opět na celkovém zdravotním stavu pacientky, typu recidivy
nebo postiženém vzdáleném orgánu a předchozí použité léčebné
metodě. V léčbě recidiv tohoto nádorového onemocnění se nově
uplatňuje cytostatikum topotecan, známé především z léčby
ovariálních a plicních nádorů.
Topotecan hydrochlorid je semisyntetický derivát camptothecinu.
Mechanismus účinku tohoto preparátu spočívá v inhibici enzymu
topoizomerázy I., která hraje důležitou roli při procesu replikace
DNA. Topotecan inhibuje topoizomerázu I. stabilizací kovalentního
procesu mezi enzymem a štěpeným vláknem DNA, což je mezistupeň
katalytického procesu. Výsledkem těchto dějů je indukce
jednovláknových zlomů DNA v buňce.
Topotecan se nově dostává do terapie cervikálního karcinomu v
kombinaci s cisplatinou, a to v případech recidivujícího onemocnění
u pacientek, které již byly léčeny radioterapií, dále pak u žen ve
stadiu IVB dle FIGO. U pacientek, které již byly léčeny
cisplatinou, se vyžaduje dostatečně dlouhý interval bez léčby k
tomu, aby bylo možné považovat podání této kombinace za
odůvodněné.
První výsledky podání této kombinace chemoterapie byly uvedeny ve
fázi III randomizované, srovnávací studie (GOG protokol 179). Do
této studie bylo od 6/1999 – 9/2002 zařazeno 147 žen léčených
kombinací chemoterapie topotecan + cisplatina a 146 žen léčených
cisplatinou v monoterapii. Vždy se jednalo o histologicky
verifikovaný karcinom děložního hrdla stadia IVB. Dle této studie
byla nalezena statisticky signifikantně vyšší účinnost v ovlivnění
celkového přežití kombinace léčby topotecan + cisplatina oproti
monoterapii cisplatinou (p=0,033).
Dále byl sledován medián přežití při léčbě cisplatinou v
monoterapii a při podání kombinace chemoterapie topotecan +
cisplatina v závislosti na délce časového intervalu rekurence
onemocnění. Při hodnocení bylo zjištěno, že u žen, u kterých se
vyskytla recidiva onemocnění do 180 dnů po chemoterapii, byl medián
přežití pacientek léčených kombinací topotecan + cisplatina 4,6
měsíců oproti pacientkám léčených cisplatinou v monoterapii, kde
byl medián přežití 4,5 měsíců. U pacientek, u kterých došlo k
recidivě nebo progresi onemocnění po 180 dnech, byl medián přežití
pacientek léčených kombinací topotecan + cisplatina 9,9 měsíců,
oproti 6,3 měsícům u pacientek léčených monoterapií
cisplatinou.
Dle výsledků této studie se jeví zavedení topotecanu do léčby
recidivujícího karcinomu děložního hrdla jednou z možných variant
při výběru terapie tohoto stadia onemocnění.
V roce 2007 byla na GPK Brno tato kombinace chemoterapie podána
dvěma pacientkám, a to v režimu topotecan 0,75 mg/m2
podávaný v i.v. infůzi v den 1, 2 a 3, cisplatina byla podávána v
den 1 v i.v. infůzi v dávce 50mg/m2. Toto schéma se
opakovalo v intervalu 21 dnů, a to v šesti cyklech.
První pacientka (pT1b1 N0 M0), u které došlo k lokální recidivě
nemoci po 3 letech, byla léčena radioterapií. Po 8 měsících došlo k
progresi nemoci. Byla aplikována kombinace topotecanu s
cisplatinou. Účinnost chemoterapie byla hodnocena jako parciální
odpověď organismu na léčbu. Celková délka odpovědi trvala 4 měsíce,
po nichž došlo opět k progresi nemoci. U druhé pacientky (pT1a2 N0
M0) byla recidiva nemoci prokázána po 2 letech od operace.
Následovala radioterapie, jejíž efekt trval 12 měsíců. K léčbě
progredujícího onemocnění byl opět použit topotecan s cisplatinou.
V tomto případě byl efekt chemoterapie hodnocen pouze jako stable
disease.
Vzhledem k velmi malému počtu pacientek léčených na našem
pracovišti nemůžeme účinek kombinace topotecanu s cisplatinou
hodnotit a výsledky studie GOG 179 nelze potvrdit ani vyvrátit.
Datum přednesení příspěvku: 19. 1. 2008