Terapie u pacientek s nádorem prsu (léčba chirurgická, radioterapie, chemoterapie, cílená léčba).

V programu pod názvem ´Terapie u pacientek s nádorem prsu´.


V České republice je onemocnění rakovinou prsu nejčastějším nádorovým onemocněním ženské části populace.

Dá se vysledovat pozvolný nárůst počtu nových onemocnění, který mimo jiné souvisí s prodlužováním střední délky života, změnami stylu ve smyslu vzrůstajícího věku žen při prvním porodu, menším počtu dětí apod. což jsou všechno faktory, které mohou ovlivnit stupeň rizika tohoto onemocnění. Základem je prevence sekundární, včasný záchyt onemocnění, na kterém se může podílet každá žena například samovyšetřením, včasnou návštěvou lékaře.

U 4-5% nemocných se dá hovořit o dědičné podmíněnosti tohoto onemocnění, jinak lze hovořit o zvýšeném stupni rizika onemocnění.

Každá z buněk tvořící prs se může vymknout kontrole a začít se nekontrolovatelně množit.

Nádorů prsu máme více druhů v závislosti na tom z jakých buněk prsní žlázy vychází. Nejčastěji se však jedná o karcinom vycházející z buněk mlékovodů (duktální karcinom) nebo z buněk lalůčků (lobulární karcinom).

V závislosti na velikosti nádorového ložiska, typu nádoru, jeho pokročilosti určí chirurg rozsah výkonu. Většinou platí, že při počátečních stádiích lze provést limitovanou, prs zachovávající operaci. K tomuto výkonu jsou indikovány tumory do velikosti 2-3 cm (někdy až 5 cm), které nezasahují kůži ani sval. Jedná se o kvadrantektomii nebo lumpektomii (s lemem zdravé tkáně).

Odstranění celého prsu tzv. ablace je dnes nejčastěji prováděným operačním výkonem. Téměř vždy se jako součást operace provádí odstranění uzlin (exenterace) z podpaží.

Je důležité pro určení rozsahu onemocnění a případně k odstranění metastáz. Nález na uzlinách je důležitý k určení potřeby následného doléčení (chemoterapie, radioterapie)

Naopak pokročilá stadia nádoru se nejdříve musí zaléčit konzervativně (ozáření,chemoterapie) a chirurgický výkon se provádí až následně po zmenšení tumoru.

Následnou léčbu po chirurgickém výkonu přebírá onkolog.

Po operaci je u nemocných, které měly zasaženy nádorem i uzliny podávána chemoterapie. Je to kvůli tomu, že při operaci mohlo dojít k tzv. mikrometastázám, tedy rozsevu třeba jen pár nádorových buněk do krve. Pokud nemá pacientka postižené uzliny, ale má další zvýšená rizika nádorového rozsevu (příliš velký nádor, nejsou přítomny estrogenové receptory) také se doporučuje chemoterapie.

U žen po menopauze s pozitivitou estrogenových receptorů se po operaci dává dlouhodobě TAMOXIFEN. Léčba tamoxifenem snížila výskyt recidiv o 47%. Je to právě díky úplnému vymícení nádorových buněk, které mohou vstoupit do krevního oběhu při operaci a které mají estrogenové receptory, což je vůbec podmínkou celé hormonální léčby.

Novou léčebnou možností jsou protilátky proti receptoru HER2 u HER2 pozitivních nádorů. Jedná se o biologickou léčbu, která je velmi cíleně zaměřena proti určité molekulární struktuře v nádoru a může tedy velice účinně zapůsobit bez toho aniž by vyvolala mnoho jiných vedlejších efektů. Je očekáván její účinek především u nádorů, které mají sklon k většímu množení buněk a metastazování (u těch s horší prognózou).

Celkově lze shrnout, že lepší vyhlídky na vyléčení mají nádory prsu s co nejnižším počtem postižených uzlin a ty které mají pozitivní estrogenové receptory a dají se tudíž léčit hormonální terapií. Dalším ukazatelem jsou různé histologické formy nádoru a také podle novějších poznatků protein HER2, proti jehož receptoru byla ale nalezena protilátka trastuzumab.

Radioterapie je nejstarší onkologická léčebná modalita užívaná v léčbě zhoubných nádorů, nádory prsu nevyjímaje. Radioterapie představuje v léčbě nádorů prsu léčbu lokální či lokoregionální, působí efektivně v ozařované oblasti.

Z hlediska kombinace jednotlivých léčebných modalit můžeme hovořit o radioterapii předoperační, pooperační, kurativní a paliativní.