Konference: 2005 XII. Jihočeské onkologické dny
Kategorie: zhoubné nádory mozku a CNS
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: 021
Autoři: MUDr. Běla Malinová; MUDr. Roman Pajdlhauser; doc. MUDr. Radka Lohynská, Ph.D.; Mgr. Marie Hladíková
Alkylační cytostatikum temozolomid (TMZ) prokázal ve studiích
fáze II slibnou účinnost, dobrou toleranci a nízkou toxicitu v
léčbě maligních gliomů. Prodloužení celkového přežití a času do
progrese zařazením TMZ do léčebného schématu bylo potvrzeno studií
fáze III EORTC a NCIC, jejíž výsledky prezentoval v roce 2004 na
kongresu ASCO dr.Stupp.
Na RTO FN Motol jsme TMZ začali využívat v léčbě maligních
mozkových nádorů od října 1999. Léčebné schéma se skládá z
radioterapie 60 Gy / 1,8 2 Gy / frakce / den s konkomitantním
podáním TMZ v dávce 75 mg/m2 p.o. / den po celou dobu
RT, poté následuje adjuvantní podání TMZ 150 200 mg/m2
p.o. 1. 5. den / 28 dní, 6 cyklů (1999 2000 12 cyklů). Důvodem k
předčasnému ukončení léčby je zjištěná progrese onemocnění,
toxicita stupně 3 + 4 nebo rozhodnutí nemocného. Podle rozsahu
lokální recidivy a celkového stavu pacienta je vždy zvažována léčba
2. linie.
Od října 1999 do srpna 2005 jsme s diagnosou glioblastomu radikálně
léčili 61 pacientů (43 mužů, 18 žen ), ve věkovém rozmezí 7 69 let
(průměrný věk 47,5 roku) . Jednalo se o pacienty v dobrém celkovém
stavu (PS): PS 0 mělo 28%, PS 1 67% a PS 2 5% nemocných. Všichni
pacienti podstoupili operační výkon, který v 62% (38 pacientů) byl
makroskopicky radikální či téměř radikální, v 32 % (20 pacientů) se
jednalo o parciální výkon a 3 pacienti (5%) byli podrobeni pouze
biopsii.
Aplikovaná dávka záření byla v rozmezí 43,2 64 Gy (Dmed 61,2 Gy),
konkomitantní TMZ nedokončili 3 pacienti (2x pro leuko+ trombopenii
G 3 4, 1x pro infekční kolitidu), celá plánovaná léčba byla podána
21 pacientům (34%). Do 6 měsíců od skončení konkomitantní CHRT
došlo k progresi u 29 pacientů (47,5%), přitom do 1 měsíce byla
zjištěna lokální recidiva u 13 pacientů (21%). Hematologická
toxicita byla příčinou přerušení konkomitantního podání TMZ u 1
pacienta a adjuvantního podávání u 2 pacientů. 1x jsme se setkali s
toxickým úmrtím v důsledku myelosuprese 30. den po ukončení
konkomitantní CHRT.
Výsledky: Pacienty sledujeme 2 48 měsíců, medián
doby sledování je 12 měsíců. Medián celkového přežití (OS) činí 20
měsíců, 66% pacientů žije 1 rok, 37,8% pacientů 2 roky, a 5
pacientů žije déle než 3 roky. Medián přežití bez progrese (PFS) je
9 měsíců, PFS 1 rok je 38,5 %, PFS 2 roky je 22,5%.
V porovnání s výsledky studie fáze III EORTC prezentované na
kongresu ASCO 2004 jsou naše výsledky o něco příznivější. Na této
skutečnosti se může podílet velmi dobrý PS, velké procento
makroskopicky radikálních výkonů a také nepochybně menší velikost
našeho souboru. V každém případě se jedná o léčebný postup, který
při nízké toxicitě a dobré snášenlivosti prodlužuje celkové přežití
i dobu do progrese pacientů s maligními mozkovými nádory.
Literatura:
- R.Stupp et al: Promising Survival for Patients With Newly Diagnosed Glioblastoma Multiforme Treated With Concomitant Radiation Plus Temozolomide Followed by Adjuvant Temozolomide. Journal of Clinical Oncology, vol. 20, No 5, March 2002
- R. Stupp et al: Phase III Trial of Concomitant and Adjuvant Temozolomide and Radiotherapy for Newly Diagnosed Glioblastoma Multiforme,EORTC 26981-22981 and NCIC CE.3, ASCO 2004
Datum přednesení příspěvku: 14. 10. 2005