T-VEC TALIMOGENE LAHERPAREPVEC – ONKOLYTICKÁ VIROVÁ LÉČBA MELANOMU JE DALŠÍ MOŽNOSTÍ LÉČBY MELANOMU

Konference: 2015 XXII. Jihočeské onkologické dny

Kategorie: Maligní melanom a nádory kůže

Téma: Varia

Číslo abstraktu: 10

Autoři: MUDr. Eugen Kubala

Souhrn:

Lidské nádory si vyvinuly rozvinutou strategii, jak se vyhnout rozpoznání imunitním systémem, nebo navodit velmi efektivní imunosupresi. Na základě tohoto poznání se postupně rozvinuly různorodé imunoterapeutické strategie, jejichž cílem je obnovit rozpoznávací schopnost imunitního systému a obnovit účinnou imunitní reakci vůči nádoru. Rozpoznání schopnosti nádoru oslepit imunitní systém, nalezení příslušných receptorů a látek, které je ovlivňují, umožnilo nový rozvoj imunoterapie.

Nyní jsme schopni ovlivnit jak systémovou imunitu pomocí antiCTL4protilátkami, tak lokální imunitu pomocí checkpoint inhibitorů. Ukazuje se, že pro tuto reakci je nezbytný dostatek nádorových antigenů, a proto tato léčba je kombinovaná s radioterapií nebo chemoterapií.

Zde je také místo pro onkolytické viry jako herpes simplex, poxviry, parvoviry nebo adenoviry. Mohou pomoci překonat mechanismy resistence a usnadnit prezentaci antigenu dendritickým buňkám vyvoláním zánětlivé rekce v místě, kde byly nádorové buňky poškozeny cílenou virovou infekcí. Takovým specificky upraveným herpes simplex virem je talimogene laherparepvec (T-VEC), který byl úspěšně použit v léčbě pokročilého melanomu a nádorů hlavy a krku. Koncepce onkolytické virové terapie je založena na hypotéze, že geneticky upravené viry mohou selektivně destruovat nádorové buňky v lézi, do které byly instalovány, ale současně jsou schopny navodit systémovou imunitní reakci, která vede k destrukci ostatních nádorových lézí.

Takovým geneticky upraveným virem je talimogene laherparepvec (T-VEC). Prokázal svoji efektivitu v léčbě metastatického melanomu ve studii fáze III OPTiM, kde významně zvýšil počet trvajících odpovědí DRR na 16,1 % proti 2,1 % (p < 0.0001) v kontrolní skupině, a prodloužil průměrný OS o 4,4 měsíce (HR = 0.79 (95 % CI: 0.62, 1.00) p = 0.051). Toxicita byla akceptovatelná a neovlivnila léčbu pacientů. Jako optimální se jeví kombinace T – VECu a podání antiCTLA4 protilátky, která zvyšuje významně odpověď ale bez významného navýšení toxicity jak vidíme u léčby kombinujíci antiCTLA4 a checkpoint inhibitory.

Datum přednesení příspěvku: 16. 10. 2015