SYSTÉMOVÁ LÉČBA NÁDORŮ NEZNÁMÉHO ORIGA

Jako nádory neznámé primární lokalizace označujeme velmi různorodou skupinu onemocnění, jejichž prvotním projevem je histologicky verifikované metastatické postižení, jehož primární lokalizaci se nedaří v době diagnózy navzdory provedeným vyšetřením určit. Tvoří přibližně 1–2 % z nově diagnostikovaných zhoubných nádorů. Diferenciálně diagnosticky je třeba vždy vyloučit potenciálně kurabilní nádory, jako jsou germinální a ovariální tumory, lymfomy, karcinom prsu či tumory štítné žlázy. Výrazná biologická heterogenita těchto malignit zásadně znesnadňuje rozhodnutí o způsobu protinádorové léčby. Pokud se jedná o lokalizované onemocnění, vždy na prvním místě zvažujeme možnost operability či některé z forem lokální terapie, např. radioterapie, radiofrekvenční ablace. Pokud je onemocnění lokálně neřešitelné, pak přichází v úvahu systémová léčba. Bohužel u většiny pacientů se jedná o refrakterní onemocnění, a tak má systémová léčba často pouze paliativní efekt. Při její indikaci vycházíme vždy z předpokládaného origa, z klinického stavu pacienta, jeho subjektivních obtíží a v neposlední řadě i z jeho přání. Doporučené režimy při histologické verifikaci adenokarcinomu: paclitaxel/ karboplatina, paclitaxel/ karboplatina / VP-16, docetaxel/ karboplatina, docetaxel/ cisplatina, gemcitabin/ cisplatina, gemcitabin/ docetaxel, mFOLFOX6, XELOX(CapeOx), FUFA. Doporučené režimy při histologické verifikaci spinocelulárního karcinomu: 5-FU/ cisplatina, FUFA, docetaxel/ cisplatina/ 5-FU, paclitaxel/ karboplatina, paclitaxel/ cisplatina, docetaxel/ karboplatina, docetaxel/ cisplatina, gemcitabin/ cisplatina, při postižení inguinálních uzlin: 5-FU/ mitomycin, 5-FU/ cisplatina. Doporučené režimy pro neuroendokrinní nádory: paclitaxel/ karboplatina/ VP-16, cisplatina/ VP-16, karboplatina / VP-16, kapecitabin, DTIC, streptozocin, temozolomid. Malobuněčné a špatně diferencované karcinomy by měly být léčeny podle protokolů pro malobuněčný plicní karcinom. Existuje málo dat, která by jednoznačně potvrzovala efekt systémové léčby u pacientů s neznámým primárním origem, z retrospektivních studií však vyplývá, že pacienti s vyšším PS a nízkou hladinou LDH mají ze systémové léčby větší profit. Biologická nesourodost této skupiny onemocnění však limituje realizaci a hlavně interpretaci klinických studií. Hlavním cílem terapie těchto nemocných by měla být důsledná kontrola symptomů onemocnění zaměřená na udržení dobré kvality života. Zásadní je však vždy diagnostická snaha o změnu tumoru neznámého origa na origo známé.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).