Konference: 2007 XXXI. Brněnské onkologické dny a XXI. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 254 (p258)
Autoři: Mgr. Ivo Fabrik; Ing. Dalibor Húska; doc.RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.; MUDr. Hana Binková, Ph.D.; MUDr. Zuzana Horáková; E. Thotová; MUDr. Richard Salzman; prof. MUDr. Tomáš Eckschlager, CSc.; doc.Ing. René Kizek, Ph.D.
Klíčová slova: Metalothionein – Zhoubné nádory v
oblasti hlavy a krku – Diferenčně pulzní voltametrie– Brdičkova
reakce – Spinocelulární karcinom
ÚvodMetalothionein je malý, termostabilní metaloprotein, o molekulové hmotnosti mezi 6 a 7 kDa, přičemž asi 30% jeho obsahu tvoří cystein. Konkrétně obsahuje 20 molekul cysteinu a v jeho struktuře se nevyskytuje žádná aromatická aminokyselina. Právě cystein propůjčuje metalothioneinu jeho zásadní vlastnosti, totiž vázat ionty těžkých kovů. MT je rozdělen na dvě domény (a, b) přičemž první z nich je schopna vázat 3 ionty těžkého kovu a druhá 4 dvouvazné ionty [1]. Díky tomu může vykonávat v organismu svoji funkci významného přenašeče kovů, zejména zinku [2]. Vysokou afinitu má ale také ke kadmiu a rtuti [3], jejichž vyvázáním v případě intoxikace udržuje homeostázu. Předpokládá se, že komplexy MT a těžkých toxických kovů jsou degradovány v ledvinách. Svoji ochrannou úlohu hraje i při oxidativním stresu buněk [4]. Nejen proto je pozorován jeho zvýšený obsah právě v nádorových buňkách, kde chrání jejich buněčný aparát. Metalothionein (MT) se vyskytuje v celé živočišné říši a i vyšší rostliny syntetizují obdobné metaloproteiny [5]. Orgány s největším obsahem MT u živočichů jsou játra, ledviny, slinivka a střevo a jeho množství se může lišit v závislosti na druhu, stáří, stravovacích návycích a mnoha dalších komplexních faktorech. Schopnost vázat těžké kovy se ukazuje jako zásadní při léčbě nádorů cytostatiky, zejména cisplatině [6]. MT dokáže část podaného léku vyvázat a tím snížit jeho účinnost [7]. ...
ÚvodMetalothionein je malý, termostabilní metaloprotein, o molekulové hmotnosti mezi 6 a 7 kDa, přičemž asi 30% jeho obsahu tvoří cystein. Konkrétně obsahuje 20 molekul cysteinu a v jeho struktuře se nevyskytuje žádná aromatická aminokyselina. Právě cystein propůjčuje metalothioneinu jeho zásadní vlastnosti, totiž vázat ionty těžkých kovů. MT je rozdělen na dvě domény (a, b) přičemž první z nich je schopna vázat 3 ionty těžkého kovu a druhá 4 dvouvazné ionty [1]. Díky tomu může vykonávat v organismu svoji funkci významného přenašeče kovů, zejména zinku [2]. Vysokou afinitu má ale také ke kadmiu a rtuti [3], jejichž vyvázáním v případě intoxikace udržuje homeostázu. Předpokládá se, že komplexy MT a těžkých toxických kovů jsou degradovány v ledvinách. Svoji ochrannou úlohu hraje i při oxidativním stresu buněk [4]. Nejen proto je pozorován jeho zvýšený obsah právě v nádorových buňkách, kde chrání jejich buněčný aparát. Metalothionein (MT) se vyskytuje v celé živočišné říši a i vyšší rostliny syntetizují obdobné metaloproteiny [5]. Orgány s největším obsahem MT u živočichů jsou játra, ledviny, slinivka a střevo a jeho množství se může lišit v závislosti na druhu, stáří, stravovacích návycích a mnoha dalších komplexních faktorech. Schopnost vázat těžké kovy se ukazuje jako zásadní při léčbě nádorů cytostatiky, zejména cisplatině [6]. MT dokáže část podaného léku vyvázat a tím snížit jeho účinnost [7]. ...
Plný text v pdf
Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2007
