Stereotaktická vakuová mamotomie mikrokalcifikací v prsní žláze – naše zkušenosti.

Cíl
Zjistit spolehlivost stereotakticky řízené vakuové biopsie mikrokalcifikací v prsní žláze pro stanovení přesné histologické diagnózy

Materiál a metodika
Od roku 2003 jsme provedli na našem pracovišti stereotaktickou vakuovou mamotomii mikrokalcifikací u 107 žen ve věku 29-72 let. Indikací k vakuové biopsii byly maligní a suspektně maligní mikrokalcifikace (kategorie BIRADS 4 a 5). U 104 žen se jednalo o primární indikaci ke stereotaktické vakuové biopsii. U zbývajících 3 pacientek byly mamotomem rebioptovány mikrokalcifikace, u kterých předchozí core cut biopsie nebyla dostatečně přínosná pro stanovení validní histologie. Vakuová stereotaktická biopsie byla naváděna digitální stereotaxí, která je součástí mamografického přístroje Diamond firmy Instrumentarium Imaging. K odběru vzorků byly použity jehly velikosti 11 a 8 gauge. Počet odebraných vzorků byl 7 – 32 (průměrný počet vzorků byl 14).
U 42 žen z celkového počtu 107 byly malé clustery mikrokalcifikací odstraněny z prsní žlázy v celém rozsahu. U těchto žen bylo místo odběru označeno mikroklipem.
U zbývajících 65 žen byly bioptovány větší a někdy rozsáhlé shluky mikrokalcifikací, které nebyly z prsu v celém rozsahu odstraněny. V případě histologického nálezu maligní či vysoce rizikové léze z vakuové biopsie byly ženy operovány. U těchto žen jsme srovnávali histologii z otevřené a vakuové biopsie.
Ženy, u kterých byl histologický výsledek z mamotomie benigní, byly kontrolovány mamograficky za 7-12 měsíců.


Výsledky
Ve skupině 42 žen s úplnou extirpací mikrokalcifikací z prsu vakuovou biopsií byl u 3 žen prokázaný DCIS (duktální in situ karcinom) s mikroinvazí, u 8 žen DCIS bez mikroinvaze, u 1 ženy LCIS (lobulární in situ karcinom) a u 4 žen ADH (atypická duktální hyperplazie).
Při srovnání bioptické a operační histologie nedošlo v této skupině žen ani jednou k histologickému podcenění léze. Ve skupině žen s CIS (in situ karcinom) prokázala otevřená biopsie u 6 (50 %) pouze AH.
Ve skupině 65 žen s vakuovou mamotomií rozsáhlejších shluků mikrokalcifikací byl u 3 žen prokázaný DIC (duktální invazívní karcinom), u 1 ženy LIC (lobulární invazívní karcinom), u 6 žen DIC spolu s DCIS, u 7 žen DCIS s mikroinvazí a u 15 DCIS bez mikroinvaze a u 4 žen ADH. Histologie bioptická a otevřená se u žen s IC (invazívním karcinomem) shodovala. Ze 7 DCIS s mikroinvazí z vakuové biopsie byl u 3 žen v definitivní histologii prokázaný IC.
Z 15 DCIS bez mikroinvaze stanovila u 4 definitivní histologie ještě přítomnost mikroinvazívního nebo invazívního karcinomu. U 2 žen s ADH z vakuové biopsie byl operační histologií prokázaný DCIS. Celkem u 9 (25 %) žen došlo tedy při vakuové biopsii rozsáhlejších shluků mikrokalcifikací k histologickému podcenění léze – v případě DCIS a ADH.
U jedné pacientky s benigním histologickým nálezem z vakuové mamotomie jsme při kontrole za 7 měsíců zaznamenali progresi mamografického nálezu – vznik nových clusterů mikrokalcifikací v denzní žláze. Z definitivní histologie byl prokázaný u této pacientky DCIS s mikroinvazí.

Závěr
U 99 % žen v našem souboru byla vakuová mamotomie spolehlivou bioptickou metodou pro stanovení histologie u mikrokalcifikací. U jedné ženy (1 %) byl histologický výsledek z vakuové biopsie mikrokalcifikací falešně negativní.

V souboru žen s úplnou extirpací clusterů mikrokalcifikací vakuovou mamotomií byla nalezena 100 % shoda bioptické a otevřené histologie. Ani v jednom případě nedošlo k histologickému podcenění („underestimation“) léze vakuovou biopsií.
Ve skupině žen s neúplným odstraněním mikrokalcifikací z prsu při vakuové mamotomii došlo u 25 % k histologickému podcenění v případě DCIS a ADH.