STEREOTAKTICKÁ RADIOTERAPIE JATER

Východiska:

Ozáření jaterních ložisek bylo vždy vzhledem k radiosenzitivitě zdravých tkání a pohybu jater při dýchání velmi problematické. Nové technické možnosti – imobilizace pacienta, lepší zobrazovací techniky a moderní metody aplikace dávky záření – posunuly radioterapii mezi základní možnosti léčby. Cílená vysokodávkovaná radioterapie (stereotactic body radiotherapy – SBRT) představuje alternativu k operačnímu řešení či radiofrekvenční ablaci (RFA). Dnes je možné aplikovat ablativní dávky záření do nádorových ložisek, aniž bychom se obávali minutí cíle či poškození okolních citlivých struktur. Oligometastatické postižení jater vycházející z různých solidních nádorů se stalo potenciálně kurabilním. Řada recentních studií potvrdila efektivitu, bezpečnost a při dodržení všech dávkových limitů i minimální toxicitu této léčby. Pacienti ocení snadný a neinvazivní přístup, absenci anestezie či možnost ambulantního provedení.

Soubor pacientů a metody:

Na pracovišti používáme při cíleném ozařování jaterních ložisek fi xaci pacientů ve stereotaktickém rámu, plánování záření na bázi počítačové tomografie (CT) s 4D technologií řízení dýchacích pohybů, aplikaci dávky technikou RapidArc (VMAT) a navigaci pomocí CT přímo při ozáření. Od září 2009 bylo lineárním urychlovačem Varian Clinac iX radiochirurgicky ozářeno 33 pacientů s 41 inoperabilními jaterními metastázami. Jednalo se o 15 mužů a 18 žen ve věku od 37 do 82 let (medián 63 let). Histologicky šlo nejčastěji o metastázy primárních nádorů kolorekta (23 pacientů), prsu (5 pacientek), GIST tumorů (2 pacienti), maligního melanomu (1 pacient) a ve 2 případech o primární tumor jater. Dávky záření v rozmezí od 40 do 56 Gy (medián 54 Gy) byly aplikovány ve 3–8 frakcích.

Výsledky:

Zjištěné výsledky ukazují na výbornou efektivitu této metody. Lokální kontrola radikálně ozářených ložisek byla v 1, 2 a 3 letech od ozáření 92 %, 77 %, resp. 65 %. Hlavním faktorem ovlivňujícím efektivitu byla výše aplikované dávky. Akutní i pozdní toxicita léčby byla minimální.

Závěr:

Naše práce potvrzuje výbornou efektivitu SBRT při léčbě pacientů s 1–3 jaterními ložisky. Dosáhli jsme výborné lokální kontroly za velmi mírných akutních i pozdních nežádoucích účinků léčby. U vybraných pacientů umožňuje SBRT dlouhodobé přežití bez vážných komplikací.

Tato práce byla financována z institucionální podpory výzkumné organizace poskytnuté Ministerstvem zdravotnictví ČR v roce 2015. Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).