Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Gastrointestinální nádory
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 199p
Autoři: MUDr. Hana Binková, Ph.D.; MUDr. Zuzana Horáková; prof. MUDr. Elena Tóthová, CSc.; prof. MUDr. Rom Kostřica, CSc.
Úvod
V strategii léčby nádorů hlavy a krku došlo v posledních letech k významným změnám. Terapie lokoregionálně pokročilých nádorů (stádia III,IV) je multimodální, přičemž se v ní stále více uplatňuje zájem o zachování orgánu a tím i lepší kvalitu života, hledají se nové možnosti využití chemoterapie a biologické cílené léčby. Procento pacientů, kteří se podrobují primárně radikálnímu chirurgickému výkonu doplněnému adjuvantní radioterapií rok od roku klesá. Stále více nemocných je zařazováno do tzv. záchovného protokolu. Cílem tohoto léčebného postupu je zachování orgánu a jeho funkce, které ale není na úkor délky přežití pacienta.
Cíl
Srovnání parametrů přežití a funkčních výsledků mezi souborem pacientů léčených primárně chirurgicky (PCH) a souborem léčeným nechirurgicky v rámci záchovného protokolu (ZP).
Materiál a metody
Retrospektivní studie pacientů z období roků 2001-2008 léčených na Klinice otorinolaryngologie chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně. V těchto letech bylo na klinice diagnostikováno a léčeno celkem 300 pacientů s diagnózou oropharyngeálního karcinomu. Velkou část - 89 % bohužel tvořili nemocní s lokálně pokročilou formou - stadium III a IV. U 190 z nich byl nález shledán operabilním. Primárně chirurgické léčbě se podrobilo 123 nemocných, 67 jich bylo zařazeno do záchovného protokolu (chemoterapie, chemoradioterapie, radioterapie, blokové disekce, salvage surgery).
Výsledky
Z 67 pacientů zařazených do ZP dokončilo léčbu 62 (93 %). Kompletní remise (CR) bylo dosaženo u 47 (70 %) nemocných, u 41 konzervativní léčbou, 6 pacientů dosáhlo CR až díky záchranné operaci. Znamená to, že se nám podařilo vyléčit 61 % pacientů bez chirurgického zásahu v místě primárního nádoru. U parametrů přežití byl zaznamenán statisticky významný rozdíl v přežití ve prospěch PCH - overall survival - OAS (Gehan-Wilcox p=0,015, Cox-Mantel p=0,013) a u disease specific survival -DSS (G-W p= 0,014, C-M p=0,010). U PCH dosahuje 5-letého přežití OAS- 53 % pacientů, 3-letého 64 %, 5-letého DSS - 72 %, resp. 76 % 3-letého. 5-letého disease free interval - DFI dosahuje 77 % nemocných, resp. 80 % 3-letého.V souboru ZP jsou výsledky stejných parametrů následující 5-leté OAS 41 %, 3-leté OAS 49 %, 5-letý DSS 51 %, 3-letý 58 %, DFI 69 % pro 5 i 3-leté období. K porovnání kvality života byly zvoleny 2 parametry - nutnost zajištění dýchacích cest tracheostomií (TS), polykacích cest perkutánní gastrostomií (PEG) - doba trvání, popř. trvalá (nad 100 týdnů, do exitu). Ve větvi PCH bylo TS zajištěno 79 (64 %) pacientů, z toho u 23 (19 %) byla trvalá, průměrná doba trvání TS byla 34 týdnů. PEG mělo 36 (29 %) nemocných, z toho trvale 13 (11 %). Doba ponechání gastrostomie byla 30 týdnů. Ve větvi ZP vyžadovalo zajišťovací TS 20 (30 %) pacientů, 10 (15 %) trvalou, průměrná délka 33 týdnů. 41 (61 %) nemocných využívalo PEG, průměrně 32 týdnů, ale 15 (22 %) bylo na výživě gastostomií závislých trvale.
Závěr
Statisticky významně lepší přežití (OAS i DSS) měli naši pacienti primárně operovaní. Kvalita života pacientů primárně operovaných a v ZP se vzhledem k vysoké agresivitě konzervativní terapie a jejím následkům významněji neliší.
V strategii léčby nádorů hlavy a krku došlo v posledních letech k významným změnám. Terapie lokoregionálně pokročilých nádorů (stádia III,IV) je multimodální, přičemž se v ní stále více uplatňuje zájem o zachování orgánu a tím i lepší kvalitu života, hledají se nové možnosti využití chemoterapie a biologické cílené léčby. Procento pacientů, kteří se podrobují primárně radikálnímu chirurgickému výkonu doplněnému adjuvantní radioterapií rok od roku klesá. Stále více nemocných je zařazováno do tzv. záchovného protokolu. Cílem tohoto léčebného postupu je zachování orgánu a jeho funkce, které ale není na úkor délky přežití pacienta.
Cíl
Srovnání parametrů přežití a funkčních výsledků mezi souborem pacientů léčených primárně chirurgicky (PCH) a souborem léčeným nechirurgicky v rámci záchovného protokolu (ZP).
Materiál a metody
Retrospektivní studie pacientů z období roků 2001-2008 léčených na Klinice otorinolaryngologie chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně. V těchto letech bylo na klinice diagnostikováno a léčeno celkem 300 pacientů s diagnózou oropharyngeálního karcinomu. Velkou část - 89 % bohužel tvořili nemocní s lokálně pokročilou formou - stadium III a IV. U 190 z nich byl nález shledán operabilním. Primárně chirurgické léčbě se podrobilo 123 nemocných, 67 jich bylo zařazeno do záchovného protokolu (chemoterapie, chemoradioterapie, radioterapie, blokové disekce, salvage surgery).
Výsledky
Z 67 pacientů zařazených do ZP dokončilo léčbu 62 (93 %). Kompletní remise (CR) bylo dosaženo u 47 (70 %) nemocných, u 41 konzervativní léčbou, 6 pacientů dosáhlo CR až díky záchranné operaci. Znamená to, že se nám podařilo vyléčit 61 % pacientů bez chirurgického zásahu v místě primárního nádoru. U parametrů přežití byl zaznamenán statisticky významný rozdíl v přežití ve prospěch PCH - overall survival - OAS (Gehan-Wilcox p=0,015, Cox-Mantel p=0,013) a u disease specific survival -DSS (G-W p= 0,014, C-M p=0,010). U PCH dosahuje 5-letého přežití OAS- 53 % pacientů, 3-letého 64 %, 5-letého DSS - 72 %, resp. 76 % 3-letého. 5-letého disease free interval - DFI dosahuje 77 % nemocných, resp. 80 % 3-letého.V souboru ZP jsou výsledky stejných parametrů následující 5-leté OAS 41 %, 3-leté OAS 49 %, 5-letý DSS 51 %, 3-letý 58 %, DFI 69 % pro 5 i 3-leté období. K porovnání kvality života byly zvoleny 2 parametry - nutnost zajištění dýchacích cest tracheostomií (TS), polykacích cest perkutánní gastrostomií (PEG) - doba trvání, popř. trvalá (nad 100 týdnů, do exitu). Ve větvi PCH bylo TS zajištěno 79 (64 %) pacientů, z toho u 23 (19 %) byla trvalá, průměrná doba trvání TS byla 34 týdnů. PEG mělo 36 (29 %) nemocných, z toho trvale 13 (11 %). Doba ponechání gastrostomie byla 30 týdnů. Ve větvi ZP vyžadovalo zajišťovací TS 20 (30 %) pacientů, 10 (15 %) trvalou, průměrná délka 33 týdnů. 41 (61 %) nemocných využívalo PEG, průměrně 32 týdnů, ale 15 (22 %) bylo na výživě gastostomií závislých trvale.
Závěr
Statisticky významně lepší přežití (OAS i DSS) měli naši pacienti primárně operovaní. Kvalita života pacientů primárně operovaných a v ZP se vzhledem k vysoké agresivitě konzervativní terapie a jejím následkům významněji neliší.
Datum přednesení příspěvku: 22. 4. 2010
