Srovnání počtu onkologicky léčených v ČR a vybraných zemích

Spolu s kardiovaskulárními chorobami patří zhoubné novotvary mezi hlavní civilizační nemoci průmyslově vyspělých zemí, odpovídající za dvě třetiny každoročních úmrtí jejich obyvatel. Upřesnění současného i budoucího společenského rizika nádorů je založeno na věrohodných údajích, identifikujících každé nové onemocnění. Úroveň vstupních dat podmiň uje přehledné charakteristiky incidence, prevalence a mortality, které by se měly co nejvíce přiblížit skutečnosti. Celosvětově je pro všechny nádorové lokalizace uváděna hodnota prevalence u obyvatel asi 1% a incidence asi 0,5%.
Počty pacientů s nádorovým onemocněním, nahlášených k 31. 12. 2000 do Národního onkologického registru uvádí tab. 1. Jejich výskyt v krajích a okresech, přednesený na XXVII. BOD byly zájemcům poskytnutý na CD ROM v účelové publikaci. Uvedených 17 skupin nádorových diagnóz zahrnuje 284.249 malignit a představuje 85,1% z 345.666 dispenzarizovaných případů s četností 3365/100.000 obyvatel.

Tabulka1
Prevalence zhoubných novotvarů u nejčastějších malignit (zdroj NOR 2000, ÚZIS ČR 2004)



Toto rozložení a pokračující vývoj dispenzarizovaných nutí k zamyšlení nad dosavadním stavem onkologické péče. Prevalenční trendy, zpracované od roku 1989 zřetelně ukázaly, že pokračující zastoupení klinických stádií u půl milionu dispenzarizovaných pacientů v roce 2010, bude provázeno snižující se úmrtností solidních nádorů a zvýšenými požadavky na zdravotní péči a rostoucími náklady u pokročilých stavů. Nepoměr mezi diagnosticko léčebnými možnostmi a potřebami je zřetelný také u dalších civilizačních chorob a může v dalších letech přinést restriktivní opatření, diferencující alokaci finančních prostředků. V souvislosti s tím se moderní onkologie a preventivní zdravotnictví bude muset orientovat na účinnou prevenci a záchyt včasných stádií. Adekvátně bude narůstat potřeba uplatňování léčebných metod a výkonů, které při rostoucí incidenci budou ekonomicky únosné.
Uvedený stav si zejména po vstupu ČR do EU vynucuje odpověď na otázku, jaké je zastoupení malignit ve zdravotním stavu obyvatelstva sousedních zemích. Zatímco srovnání jejich incidence byla věnována řada prací, chybí zatím komparace prevalenčních údajů jak z pohledu absolutních, relativních a standardizovaných přepočtů. Důvodem této absence je obtížná souměřitelnost prevalence z jednotlivých národních registrů. K její verifikaci jsou potřebná věrohodná data incidence a mortality pokud možno všech nádorových onemocnění ve sledované oblasti. Zatímco délce přežívání je v řadě zemí věnována v rámci klinických studií odpovídající pozornost, jsou prevalenční přehledy řešené kvalifikovanými odhady. Dosavadní zabezpečení celoplošné evidence nádorů na území ČR a kontrolními průniky datových souborů, zajišťovanými ÚZIS ČR, jsou dlouhodobě vytvořeny podmínky pro věrohodnouo profilaci prevalenčních dat, podporujících jejich využití k odhadu objemu onkologické péče pro futuro Logickým důsledkem mezinárodního srovnání prevalence by byla pomoc ze strukturálních fondů EU na podporu preventivních opatření, zakotvených v Národním onkologickém programu (NOP). Není pochyb o potřebě využití údajů Národního onkologického registru k racionalizaci nákladů onkologické diagnostiky a terapie. Legislativně upravený systém kompetence a odpovědnosti za celostátní přehledy nutí opakovat meritorní požadavek na právo zdravotníků na osobní údaje svých pacientů. Medializovaná a politickým spektrem diskutovaná otázka lidských práv a ochrany soukromí nemocných vůči zdravotníkům přináší zásadní dilema: Zdravotní registry nemohou anonymně evidovat schválené ukazatele zdravotního stavu stejně jako policista nemůže anonymně pokutovat provinilce v dopravním provozu. Nalezení vhodného osobního identifikátoru, umožňujícího darovat kompatibilní tkáň stejně jako evidovat každé nové nádorové onemocnění, je urgentním pro zajištění údajů, potřebných pro zdravotní politiku. Pokud nebude ochota k navození nezbytné informační důvěry mezi nemocným a lékařem na všech úrovních diagnosticko léčebného procesu, nebude možné v budoucnu předkládat podobné podklady, jaké uvádí přiložená tabulka. V ústním sdělení bude uvedeno porovnání prevalenčních údajů u vybraných zemí.

Zpracování podpořeno grantem GA ČR 410/03/0796