Srovnání chemoterapie a erlotinibu ve II. linii léčby pokročilého NSCLC

Východisko: Mezi moderní léčebné modality v pneumoonkologii patří tzv. biologicky cílená léčba tyrozinkinázovými inhibitory, které blokují aktivaci kaskády receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR). Erlotinib (Tarceva^®) je EGFR tyrozinkinázový inhibitor v klinické praxi běžně užívaný k léčbě pokročilého (stadium IIIB a IV) nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC).

Cíle: Předkládaná studie je zaměřena na srovnání účinnosti erlotinibu a chemoterapie ve druhé linii léčby pokročilého NSCLC.

Metodika: Analyzovali jsme data pacientů s pokročilým NSCLC, zařazených do registru Tarceva, léčených na Klinice TRN FN Plzeň. Soubor má celkem 290 pacientů. Skupina léčená ve druhé linii chemoterapií a ve třetí linii erlotinibem čítala 150 pacientů, 40 žen a 110 mužů, 79 pacientů s epidermoidním karcinomem, 59 pacientů s adenokarcinomem, 10 pacientů s nediferencovaným NSCLC a 2 pacienty s jiným typem NSCLC, 138 pacientů s pozitivní kuřáckou anamnézou a 12 nekuřáků. Skupina léčená erlotinibem čítala 140 pacientů, 43 žen a 97 mužů, 67 pacientů s epidermoidním karcinomem, 61 pacientů s adenokarcinomem, 8 pacientů s nediferencovaným NSCLC a 4 pacienty s jiným typem NSCLC, 107 pacientů s pozitivní kuřáckou anamnézou a 33 nekuřáků.

Výsledky: Dle předběžných výsledků je medián času do progrese (TTP) u pacientů léčených ve druhé linii erlotinibem 1,9 měsíců a u pacientů léčených ve druhé linii chemoterapií 2,1 měsíce. Co se týče hodnocení nejlepší léčebné odpovědi, u pacientů léčených chemoterapií bylo u 2 dosaženo CR, u 23 PR, u 51 SD, u 63 PD a u 11 nebyla hodnocena, u pacientů léčených erlotinibem bylo u 5 dosaženo CR, u 10 PR, u 55 SD, u 58 PD a u 12 nebyla hodnocena. Data v současné době podléhají statistickému zpracování, a nejsou tedy zatím dostupná ve finální podobě.