Srovnání chemoterapie a erlotinibu ve II. linii léčby pokročilého NSCLC.

Východisko
Mezi moderní léčebné modality v pneumoonkologii patří tzv. biologicky cílená léčba tyrozinkinázovými inhibitory, které blokují aktivaci kaskády receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR). Erlotinib (Tarceva®) je EGFR tyrozinkinázový inhibitor v klinické praxi běžně užívaný k léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC).

Cíle
Předkládaná studie je zaměřena na srovnání účinnosti erlotinibu a chemoterapie ve druhé linii léčby pokročilého NSCLC.

Metodika
Analyzovali jsme data pacientů s pokročilým NSCLC, zařazených do registru Tarceva, léčených na Klinice TRN FN Plzeň. Soubor má celkem 290 pacientů. Skupina léčená ve druhé linii chemoterapií a ve třetí linii erlotinibem čítala 150 pacientů, 40 žen a 110 mužů, 79 pacientů s epidermoidním karcinomem, 59 pacientů s adenokarcinomem, 10 pacientů s nediferencovaným NSCLC a 2 pacienty s jiným typem NSCLC, 138 s pozitivní kuřáckou anamnézou a 12 nekuřáků. Skupina léčená erlotinibem čítala 140 pacientů, 43 žen a 97 mužů, 67 pacientů s epidermoidním karcinomem, 61 pacientů s adenokarcinomem, 8 pacientů s nediferencovaným NSCLC a 4 pacienty s jiným typem NSCLC, 107 pacientů s pozitivní kuřáckou anamnézou a 33 nekuřáků.

Výsledky
U pacientů léčených chemoterapií bylo u 2 dosaženo CR, u 23 PR, u 51 SD, u 63 PD a u 11 nebyla hodnocena, u pacientů léčených erlotinibem bylo u 5 dosaženo CR, u 10 PR, u 55 SD, u 58 PD a u 12 nebyla hodnocena. Rozdíly mezi oběma srovnávanými skupinami nebyly statisticky signifikantní (p = 0.300). Ve skupině pacientů s prokázanou mutací EGFR, léčených erlotinibem, která čítala 9 pacientů bylo u 4 pacientů dosaženo CR, u 2 PR a u 3 SD. U pacientů léčených chemoterapií byl medián TTP 2,1 měsíce, medián TTP u pacientů bez prokázané EGFR mutace (včetně nevyšetřených), léčených erlotinibem byl 1,9 měsíců, rozdíl mezi srovnávanými skupinami nebyl statisticky signifikantní (p = 0.879). Ve skupině pacientů s EGFR mutací, léčených erlotinibem byl medián času do progrese 8,4 měsíců a rozdíl proti dvěma předchozím skupinám byl statisticky signifikantní (p = 0.027).

Závěr
Výsledky provedené analýzy ukazují, že ve II. linii z léčby erlotinibem profitují i pacienti bez prokázané mutace EGFR a to zhruba srovnatelně jako z léčby konvenční chemoterapií, která je však zatížena výrazně vyšším rizikem závažných nežádoucích účinků. Srovnání TTP a rovněž analýza nejlepší dosažené léčebné odpovědi ukázaly více než dobré výsledky léčby erlotinibem u pacientů s EGFR mutací.