Správná výživa jako doplněk ošetřovatelské péče při podpůrné onkologické léčbě

Do ošetřovatelské péče při podpůrné onkologické léčbě patří jistě mnoho odvětví a myslím si, že péče o správnou výživu je jednou z nich.
O zdravou výživu se zajímám již několik let, hlavně o makrobiotiku a správnou výživu dětí, protože sama mám dva syny. Pracuji na septické chirurgické jednotce intenzivní péče, kde se velice často setkávám s onkologickými pacienty a proto mě začala zajímat problematika výživy u těchto pacientů při podpůrné onkologické léčbě.
Každý z oboru ví, že onkologičtí pacienti, kteří se léčí chemoterapií a jinými podpůrnými prostředky, mají velice často problémy s výživou. Nejčastěji se u nich objevuje nechutenství hraničící přímo s odporem kjídlu, častý je rychlý pocit plnosti po prvních soustech. Dále to může přechodně zvracení, průjmy nebo obtíže s polykáním. Nemůžeme se tedy divit, že 30 – 90% pacientů s nádorovým onemocněním hubne a strádá. Jen pro úplnost mohu dodat, že existuje i malá skupina pacientů, kteří se setkali s opačným problémem – váhovým přírůstkem, jako důsledkem hormonální léčby.
Pokles váhy souvisí i s dalšími důsledky a to jsou náchylnost k infekcím a špatnému hojení ran. Za infekci jsou zodpovědné bílé krvinky a jejich produkty – protilátky. Není-li v těle dost prostředků k jejich tvorbě, klesá počet bílých krvinek a infekce snadno vítězí. Hojení ran zase vyžaduje tvorbu nové pevné tkáně – jizvy. Zesláblí pacienti trpí po operačních výkonech častým rozpadem nebo hnisáním operačních ran, u imobilních pacientů dochází ke vzniku dekubitů. Je třeba mít na paměti, že většina léčebných procedur (ozařování, chemoterapie, operace)na určitou dobu stav výživy zhorší.

Mohu uvést několik konkrétních doporučení, jak úspěšně překonat potíže spojené s příjmem stravy:

• začneme krátkou procházkou venku v době přípravy jídla, která zvýší chuť k jídlu a sníží nevolnost z kuchyňského pachu
• v době probíhající chemoterapie se raději vyhneme oblíbeným pokrmům, aby k nim nevznikl odpor
• velká část pacientů odmítá masité pokrmy, takže je nenutíme ke konzumaci masa, ale snažíme se do stravy vložit jiné formy bílkovin, např. plnotučné mléko a jogurty, sýry, omáčky, smetanu, máslo. Využíváme i sladkou kuchyni, pokud ji pacient snese
• je vhodné jíst častěji a v malých porcích, dát si dvě až tři svačiny. Pohled na plný talíř může u někoho vyvolat pocit plnosti
• pacient si může dopřát tekutou umělou výživu, mohu doporučit Nutridrink, Fresubin nebo Resourse
• není vhodné hovořit během jídla o tom, kolik váží a jak by měl jíst.

Při pocitech žaludeční nevolnosti je dobré jíst a pít pomalu, malá a tuhá jídla. Než pacient vstane, je vhodné sníst něco suchého, sušenku nebo suchar, který může působit proti nevolnosti. Vhodné jsou šumivé nápoje s ledem, citrónová šťáva a džusy. Osvědčila se slaná jídla s malým obsahem tuku. Po jídle by měl pacient odpočívat nejlépe v polosedě, aby se snížilo nebezpečí zpětného vracení jídla. Samozřejmě proti nevolnosti existuje i medikamentózní léčba.
Nemocným se změnami pocitu chuti mohu doporučit, aby si před každým jídlem vyčistili zuby i jazyk, ve kterém jsou jak známo uloženy chuťové pohárky. Pokud mají chuť na ovoce, měli je doplnit smetanovými výrobky. Z koření je dobré použít tymián nebo oregano, protože i vůně jídla má vliv na chuť.
Pro nemocné s pocitem sucha v ústech a bolestech hrdla je vhodná kašovitá strava, jogurty, máčení pečiva do tekutin, omáčková jídla, dále roztíratelné paštiky, sýry, vajíčka natvrdo mixovaná s máslem apod. Měli by se vyhýbat kořeněným a kyselým jídlům a nápojům včetně džusů, používat slámku k příjmu tekutin a zuby si čistit extra jemným kartáčkem.
Při průjmech se doporučuje jíst málo a často, vyhnout se kávě, plynaté stravě (luštěniny, zelí, brokolice apod.), neužívat šumivé nápoje a silně ochucená jídla, stejně tak jídla mastná a tučná, těžká na žaludek. Při velké ztrátě tekutin doplňujeme jejich objem neperlivými minerálkami, hořkými čaji, alespoň tři litry denně.
Nakonec bych chtěla jako názorný příklad uvést pana Romana Uhrína, se kterým jsem měla možnost se seznámit při své návštěvě vegetariánské jídelny Country Life v Praze. Pan Uhrín po svém vyučení v oboru kuchař pracoval ve dvou dietních restauracích, dále jako šéfkuchař vegetariánské restaurace Alfa Bio v Banské Bystrici a od roku 1993 působil jako lektor občanského sdružení Život a zdraví. Absolvoval pětiměsíční stáž V Country Life Paříž a poté nastoupil na post šéfkuchaře stejnojmenné vegetariánské restaurace v Praze. V současné době pracuje jako zdravotně-osvětový koordinátor pro zakládání Klubů zdraví po celé České republice, jejichž snahou je pomoci při prevenci civilizačních onemocnění. Hlavním důvodem, proč se o něm zmiňuji, je fakt, že pan Uhrín trpí jedním z druhů onkologického onemocnění, má chronickou leukémii. Svým přístupem k výživě a životosprávě se snaží bojovat se svou chorobou, a i když ví, že pouze toto jej nevyléčí, klade na stravu a vše, co s ní souvisí, velký důraz.
Myslím si, že by se správná výživa měla stát nedílnou součástí ošetřovatelské péče o onkologické pacienty a nemělo by se na ni zapomínat při informování pacienta a příbuzných v rámci podpůrné léčby onkologického onemocnění.