Spolupráce bronchologické sestry při diagnostických výkonech s cílem odběru vzorků

Počátek rozvoje bronchologie se datuje do roku 1897, kdy Gustav Kilián provedl první bronchoskopický výkon. Od té chvíle až do současné doby lze sledovat přímo explozivní nárůst počtu prováděných bronchoskopií a spektra diagnostických, terapeutických metod. Bronchologie je jednou z dílčích specializací oboru PNE . Stala se významnou částí pneumologie v oblasti diagnostiky, k tomu přispěl rychlý rozvoj endoskopické techniky. S tím souvisí i vysoké nároky na zdravotnický personál, a to jak na lékaře, tak i asistující bronchologické sestry. Při stoupající ekonomické náročnosti oboru stoupá i hmotná odpovědnost. Během 18 let, co pracuji na bronchologii, došlo k velkému nárůstu počtu výkonů – počet flexibilních bronchoskopií stoupl ze 108 v roce 1986 na 670 v roce 1996 a teď na 1433 v roce 2014. Při zavedení nových technických metod lze bronchologickou cestou vyšetřit i velmi malá periferně uložená ložiska, která jsou mimo přímý vizuální dosah bronchoskopu, lze získávat vzorky z plicního parenchymu. Bronchologická sestra kromě péče o pacienta po stránce somatické i psychické musí ovládat práci se složitým přístrojovým vybavením a zvládnout asistenci u diagnostických i terapeutických výkonů, kde je při složitějších zákrocích zapojena do týmové spolupráce. Musí ovládat asistenci u všech typů prováděných odběrů, získané vzorky řádně označit a zajistit dodání do příslušných laboratoří. Pro bronchologický tým je důležitý kvalitní odběr vzorků. Vybrat šetrnou, bezpečnou, dostupnou diagnostickou metodu, která je spojena s nízkou četností komplikací a komfortním provedením výkonu pro pacienta, kdy je ušetřen chirurgického zákroku.

Jedná se o přednášku, která má za téma porovnání IHC přístupů vs. ISH v diagnostice HER 2 u karcinomu prsu.